4.kapitola- Jak spolehlivě vykolejit učitele-by Angela 1/2

9. dubna 2008 v 21:05 | annetta |  angels never cry
další kapitolka...a pls, nějaký ty komenty

Jak spolehlivě vykolejit učitele-by Angela

Ha, sem na sebe teda patřičně hrdá. Normálně sem dokázala přijít na hodinu včas. Možná si myslíte že to není žádnej extra výkon a když mě Lil budila tak to dokonce vypadalo že to bude pohodka. Jo, jenže já, ta děsně chytrá a kultivovaná osoba, zas usla. Nějakým zázrakem se mi podařilo probudit, ale hodina už měla začít za 10 minut. Hele, takovou rychlost nevyprodukuje ani formule. Stihla sem se upravit a oblíct a dokonce se i stavit ve Velký síni, vypít kafe a ukradnout si pár topinek...

Teď teda sedim vedle Lily v učebně lektvarů, která je na můj vkus až moc studená a tmavá a ponurá. Topinku sem stihla sníst takže by měla být i dobrá nálada... to víte, s plným žaludkem se lépe žije.

Dveře se rozlítly a do učebny si to nakráčel náš nový profesor. No, myslím že lektvary přestávám mít ráda, i když zase, ne že bych někdy měla... sedl za katedru a začal něco psát.

"To je Kellner. Má rád jenom jedinýho člověk a to Snapea. Zbytek zmijozelských nemá rád a nás ostatní přímo nesnáší. Hodiny bejvaj docela hororový." šeptla mi Lily. Kellner zvedl hlavu a zadíval se na mě. Jenom sem na sucho polkla. Ne že bych se bála ale já a lektvary, to je jako byste po drakovi chtěli namalovat Monu Lisu.

"Ááá, nová studentka..." a jejky" no, asi bych si vás měl vyzkoušet, že. Abych věděl jaká je úroveň výuky za velkou louží." sakra, sakra a ještě jednou sakra. Pokud po mně nebude chtít abych něco uvařila tak pohoda, nějaký otázky snad zvládnu. Tak do toho Angelo...hlavně žádný strach...

"Tak tedy...řekněte mi slečno Wotersnová, na co se používá bezoár?" uf...tak to zrovna vím. Aby taky ne, když naše pokusy o vytvoření různých srandiček nedopadly vždy uplně nejlíp.

"Je účinný proti většině jedů" tak fajn...co dál

"Na co se používají šafrán a lékořička kusavá?" cože a cože na cože?

"Tak to vážně netuším Pane" ušklíbl se, dědek jeden...takhle se vyžívat v cizím neštěstí..i když možná to bude tim že nejsem nešťastná

"A co je to galanterýk obecný? Proč se ptá zrovna na tohle.."Ale no tak...to byste měla vědět..tady to ví každý."

"Když smícháme galanterýk s rozmarýnem, vznikne nám velmi výbušná směs velmi podobná účinkům mudlovského dynamitu a s tím že by to tu každý věděl si dovolím nesouhlasit protože to patří až do učiva na OVCE." řekla jsem mu naštvaně
"Ano? A jak to že to tedy víte vy?" zeptal se úlisně. Fajn, kecat mu nebudu.

"Použili jsme ho...kdysi." řekla jsem mu ležérně a hodila si nohy na stůl.

"Cože?" zděsil se

"No jo, asi před dvouma rokama. Chtěli jsme vyhodit do vzduchu holčičí záchodky v 2.patře... seděli sme v knihovně hrozně dlouho než se nám podařilo to najít a nakonec sme se museli zase vloupat do kabinetu lektvarů a vypůjčit si to. Naštěstí v tom máme praxi. Nechali sme Davida aby to spočítal a na každej záchod sme dali asi 100 gramů. Mělo to jenom trochu bouchnout aby stříkala voda a tak, ale nějak se to nepovedlo. Ponaučili jsme se že David není dobrej matikář jelikož na každej ten záchod mělo přijít na nejvíš tak 10 gramů.

Řeknu vám...to byl hukot. Tím že sme to dali na každej ten záchod, se to perfektně podminovalo a ta podlaha se propadla. Zavalilo to kabinet lektvarů. Musim se přiznat, že po tom co mě pak nechala McLloidová skoro propadnout sem i trochu litovala že tam neseděla, ale nebudeme krutí, že.

Každopádně to byl pěknej bordel. Třásla se celá škola. Nejlepší na tom ale je, že ačkoliv věděli že sme to byli my, neměli důkaz a tak nám nemohli nic udělat, leda skřípět zuby. Byli z nás školní hrdinové, protože lidi Stíhačku(tak sme jí říkali) taky nesnášeli. Jedinou nevýhodou bylo, že sme tim zničili všechny zásoby do lektvarů a přišli jsme tak o naši dodavatelnu. Ale stálo to za to." haha, jenom na mě čuměl s otevřenou pusou.

"Ale mohli jste tím někomu ublížit!" zděsila se Lily.

"Jo, ale neublížili. Navíc ten den byli všichni venku protože bylo krásně. To mnohem nebezpečnější bylo, když sme očarovali brnění aby každýho kdo půjde kolem koplo, když se jedna chodba naší pomocí proměnila v kluzavku, když sme do pití u večeře nalili litr projímadla nebo když se mi povedlo vyměnit šampon Matyldy Roosweltový, co naštěstí není potomkem presidenta Rooswelta, za extra silné super lepidlo. To bylo rozhodně nebezpečnější. Sem tam někdo byl na ošetřovně, ale nic vážnýho. To my tam trávili hodně času, jelikož na někom se to vyzkoušet muselo.

I když, nejdéle tam byl asi Bob Tempton a to když ho kluci zmlátili. Řekl totiž že Rangers nemaj šanci vyhrát Stanley cup....nakonec tam jenom dva a půl tejdne."

"Jenom?" zeptal se Remus

"No jasně, kdyby si znal Terryho tak by si se nedivil. On má asi 2 metry a je docela namakanej. Kdyby moc chtěl, tak někoho jako je Bob rozmázne tak rychle, že 'auvajs' budeš muset říct za něj."

Podívala sem se na Kellnera. Pusu měl dokořán a zděšeně na mě zíral. Takovouhle výuku asi nečekal ani za velkou louží. Tak tohle je jeden ze způsobů jak totálně vykolejit profesora.

Tak po lektvarech máme přeměňování. Lily říká že McGonagallová je fakt dost přísná, takže si asi budem hodně rozumět. Tu historku z lektvarů radši nekomentovala. Naštěstí pro mě.

"Héééééj, Evansová!" ach jo, zas Potter. Lily vypadá taky nadšeně, jen co je pravda. "Tak jakpak se dneska máš, Evansová?"

"Bylo to docela dobrý Pottere ale pak si se tu objevil..."

"A ty se máš hned jak v ráji,že?"

"Spíš jak v hororu.."

"Dovol mi abych tě zachránil, Evansová. A pak, jako odměnu si dáme rande."

"Fajn"

"Vážně?"

"Ne"

"Ale o tak..."

"Di se bodnout, Pottere."

"Ale, ale...snad se nesnažíš zase sbalit tu mudlovskou šmejdku?" to se ozval nějaký kluk s mastnými černými vlasy. Potter vypadal že se na něj hned vrhne tak sem radši zakročila. Zase.

"Máš s Lily nějaký problém?" zeptala jsem se ho.

"Ty si běž radši vyhodit do vzduchu nějaké záchody, ano? A do našich věcí se nepleť šmejdko." řekl mi. Všimla jsem si že za ním stojí i další zmijozeláci, takže hůlky nemaj cenu. Vezmeme to teda jinak....kdyby hoch věděl jak moc se s tou 'šmejdkou' plete.

"Víš ty, co se říká u nás v Americe? Že blbost vrže a jak tak koukám je to asi vážně pravda. Já naprosto chápu, že vrzat na každým kroku by bylo dost nepříjemný a že si teda musíš ty mozkový závity pravidelně promazat, ale takhle mastný vlasy zlato, vypadaj fakt dost hrozně. Dám ti radu, ju? Je ti teprve 15 a v tomhle věku je holkám většinou úplně jedno jak velký máš IQ, ale záleží jim na tom, jak vypadáš, takže by si si měl umýt vlasy a na vrzání se vykašlat. S tim si začni až v 50 kde už každej ví že mu ujel vlak a je mu jedno, s kým že to žije."

Nebelvírští se rozesmáli a ti pitomci ze Zmijozelu očividně nevěděli co říct. Asi sem na sebe zase hrdá...

Zářivě sem se na ně usmála a zatáhla Lily do učebny. Sedly sme si do zadnější lavice. Hurá!!!! Lily už začíná chápat. Pár lidí mě poklepalo pa ramenou a Lily se vesele zubila. To sem toho vážně udělala tolik? Tohle je vážně divná země...

"Proč sou z toho všichni tak nadšený?" zeptala sem se Lily"vždyť sem skoro nic neřekla."

"Ale jo jo...víš jak je těžký usadit zmijozelský? A k tomu ani nepoužít hůlku? Navíc se neozvala ani Blacková nebo Malfoy což je taky doooost dobrý." no tak fajn no, asi začnu rozdávat podpisy a nosit tmavý brejle. Tady ze mě bude ještě snad celebrita.

No, pokud celebrity nemusej umět přeměňování tak to bude v poho, ale jinak.... řekněme že hodina byla mno....propadák? Jo, asi tak. McGonagallka začla něco mlít o NKÚ a protože mi to bylo upřímně ukradený, tak sem jí nevnímala. Nepřítomně sem čučela z okna. Je tam tááák krásně...ach jo, bych šla nejraději ven. Asi sem se zamyslela moc, protože McGonagallový sem si vážně nevšimla.

"Au...co to sakra děláš?" zeptala sem se naštvaně Lily která do mě kopala. Ona ale jenom hodila hlavou před nás. Aj, aj, aj....

"Zdravím...." profesorka na mě koukala velmi naštvaně. Páni, muselo jí dát zabrat stáhnout ty rty do takový čárky. Má můj obdiv. Váhavě sem se na ni usmála.

"Můžete mi říct, slečno Wotersnová, co bylo poslední slovo které jsem řekla?"

"Mno....řekla?"

"Cože?"zarazila se

"No, řekla jste abych řekla, co bylo to poslední co jste řekla a to poslední co jste řekla bylo 'řekla' a tak jsem řekla, že poslední co jste řekla bylo 'řekla' protože to bylo to poslední co jste řekla." jejky...asi se v tom trochu ztrácím...dává to vůbec smysl?

No, nevim jestli to dává smysl vám ale McGonagallový teda určitě ne, protože zapomněla mít pusu do čárky. Jen na mě koukala. Sakra, takže další vykolejenej profesor.

Chvíli na mě ještě zírala ale pak naštvaně odkráčela k tabuli a začala na ni něco čmárat. Oddychla jsem si...de z ní teda strach, jen co je pravda.

"To není ani možný...ty se snad vyvlíkneš ze všeho" šeptla Lil

"Neboj, tohle byla ještě pohoda...bejvá to i horší."

"Tak sakra ticho tady bude!" už sem řekla že z ní jde strach?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hannah x) Hannah x) | Web | 26. srpna 2009 v 10:47 | Reagovat

Juchuuu! A další! Je to úžasné! :D

2 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 26. srpna 2009 v 11:04 | Reagovat

moooc :D :D:D:D

3 RickyBrelm RickyBrelm | E-mail | Web | 21. července 2018 v 15:22 | Reagovat

Опалубку из фанеры не так трудно собрать, но лимит циклов заливки составляет для нее всего 100 раз. Металлическая опалубка, в свою очередь, подразделяется на опалубку из стали и алюминия. Стальная опалубка надежна, выдерживает большие нагрузки, используется там, где требуется http://builderbest.byethost7.com/ особая точность в создании монолитных конструкций. Среди объектов, в возведении которых применяется именно стальная опалубка, можно назвать здания повышенной этажности, мосты, виадуки.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama