3.kapitola- Smutná víla zná mnohá tajemství 2/2

4. května 2008 v 21:53 | annetta |  pohádka o bolesti
tak zbytek...

***
"Srabusi, Srabusi....ty jsi nepoučitelný. Člověk ti poradí umýt si vlasy a co ty uděláš? Nic..." pochechtával se James a Sirius s ním.

"Okamžitě ho pusťte!" to se na scénu přidala i Lily. Prodrala jsem se davem až dopředu. Severus visel hlavou dolů a James se Siriusem na něj mířili hůlkami. Lily na ně naštvaně koukala a z očí jí lítaly blesky. Chudák Severus.

"Dejte ho dolů." řekla jsem klidně, dřív než se stačila nadechnout Lily. Všechny pohledy se stočily na mne.

"Klídek Vílo. Jenom mu tu domluvíme, aby tě příště neotravoval a nesnažila se ti zamastit obličej...byla by tě škoda." prohlásil ležérně Sirius.

"Za 1. nejsem tvá víla, za 2. jestli si myslíš že zrovna vy dva jste ti praví co by měli někomu domlouvat, šeredně se pleteš, za 3. jsem se se Severusem bavila dobrovolně a kdybych nechtěla tak to nedělám a za 4. je to dost ubohý a trapný, Siriusi." stále jsem byla klidná. Nemá cenu na ně hulákat.

"Bavila ses dobrovolně se Srabusem?" zeptal se nevěřícně James.

"Ano, nevím čemu se divíš protože mi to přijde naprosto normální."

"Je to SRABUS!" ozval se opět Siri.

"Ano a ty jsi Black a taky se s tebou bavím. Tak, to už jsme si vyjasnili. Teď ho pusť." stále klidný hlas. Začínám štvát sama sebe.

"Nepotřebuju pomoc od mudlovský šmejdky" vykřikl Severus

"Já vím. A stejně ti pomůžu...Siriusi? A opatrně..." podívala jsem se mu přímo do šedých očí. Spustil ho. Lehounce jsem se usmála, spokojená sama se sebou. Však mi jednou ještě poděkují. Otočila jsem se a vydala se na další hodinu. V zádech jsem cítila pohled všech přítomných. Ani nevím jak se mi podařilo je k tomu donutit, ale hlavní je že se podařilo.

Neušla jsem ani deset kroků když mne zastavil chladný hlas. "Odvážná slečna z Nebelvíru...no to se podívejme." nemusela jsem se ani otáčet.

"Někdo to být musí Malfoyi..."

"Víš mé jméno?" zněl trochu udiveně.

"Já vím spoustu věcí...a některé by se ti nelíbili....teď bych ale měla jít. Nerada bych měla problémy hned první den. A ty myslím také ne, protože by mohly být ještě větší."

"Co tím myslíš?"

"Popřemýšlej...každý máme nějaké tajemství které by nemělo vyjít na povrch...pamatuj si ale, že většinou vyjde." chtěla jsem odejít ale chytl mě.

"O čem to sakra mluvíš!?"

"To nevíš?" pevně jsem ho chytla za levé předloktí. V očích se mu objevil strach a rychle mne pustil. Jako by dostal elektrický šok.

"Jak říkám, vím hodně věcí. Měl by sis chránit své tajemství protože přidat se na špatnou stranu a dělat špatná rozhodnutí může mít velmi nepříjemné následky." zděšeně na mě koukal.

Otočila jsem se a s širokým úsměvem jsem se vydala do učebny Přeměňování. Ptáte se jak vím že je Smrtijed? Jednou vám to povím. Vám všem. Ale teď je ještě moc brzo na celou mou pohádku.

Nechtěla jsem být ve třídě první a tak jsem se procházela po hradě a do učebny přišla zase až se zvoněním. I tentokrát bylo jediné volné místo vedle Severuse. Sedla jsem si, vytáhla učebnice a protože vypadal že asi mluvit nechce, nechala jsem ho být. McGonagallová vysvětlovala jak nechat zmizet velká zvířata. Dělali to teprve poprvé.

"Proč si se mě zastala?" vypálil na mě.

"Proč ne? Viděla jsem dva lidi jak ubližují jinému a myslím si že násilí není dobrá věc."

"Neznáš mě. Promluvili jsme spolu asi čtyři věty. Co když si to třeba zasloužím?"zeptal se

"Znám jenom pár lidí co by si to zasloužili a ty k nim nepatříš. Zatím jsi neudělal nic špatného..."

"Mrzí mě že jsem ti řekl mudlovská šmejdko..." řekl tichounce.

"To nevadí. Naši byli kouzelníci, takže to neprožívám..." usmála jsem se na něj.

"Stejně si se mě neměla zastávat..."

"Proč? Vždyť si vážně nic neudělal...nebo ano?"

"Ne...jen jsem se prostě narodil...Tak to aspoň říká Potter."

"To je hloupost. Nejsou lepší než ty. Všichni jsme stejní."

"Jo? Ale no tak....já sem jenom hnusnej zmijozelák co nemá ani pořádné přátele a oni? Úžasný chytač a miláček dívek. Oba oblíbení a šťastní a obletovaní...oproti nim jsem vlastně nic nedokázal."

"Možná...ale to neznamená že jsou lepší než ty nebo já. Každý z nás dostane šanci ukázat co umí, ukázat že je dobrý člověk."

"Dobrý člověk?" odfrkl si zhnuseně.

"Ano...každý z nás dostane šanci udělat důležité a hlavně dobré rozhodnutí."

"Je těžké dělat správná rozhodnutí..."zašeptal

"Ano, zato je lehké litovat těch špatných."

"Nevypadáš na člověka co by měl dělat složitá rozhodnutí..."

Hořce jsem se ušklíbla."Ne, to asi nevypadám ale nevěřil bys jak těžké rozhodnutí jsem musela udělat a stále nevím zda bylo správné. A nikdy se to nedozvím..."

"Nezáleží na tom. Já nejsem nikdo a po někom kdo není se velká rozhodnutí nechtějí."

"Nikdy neříkej nikdy. Každý z nás jednou dostane šanci ukázat...."

"Slečno Dupontová! To mě nemůžete poslouchat? Víte co, ukažte mi to kouzlo co máte předvést. Vsadím se že ani nevíte co máme dělat!" profesorka byla naštvaná. Vytáhla jsem hůlku a podívala se na Severuse.

"Jak říkám, každý z nás jednou dostane šanci ukázat co v něm je..." mávla jsem hůlkou a veliká sova přede mnou zmizela. Třída zalapala po dechu "...A je jen na něm jestli, a hlavně jak, to udělá."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wisty wisty | E-mail | Web | 4. května 2008 v 22:04 | Reagovat

juj, fakt nádherná kapča a u té první části, já nevím jak to říct, ale bylo to takový, řekal bych procítěný, jo to bude ten správnej výraz :)

prostě fakt úžasně napsaný a už se mooooc těším na další kapču k čemukoliv :)

2 Dromedka Dromedka | Web | 5. května 2008 v 16:25 | Reagovat

Jo... honem... už se šíleně těším... :) jako to nás musíš takhle napínat?? Já už chci vědět kdo ona je, co se stalo a jak to všechno bylo... :P každopádně sem tím chtěla říct, že tohle je skvělá kapitola... a honem honem další... :)

3 Kayla Kayla | 5. května 2008 v 17:36 | Reagovat

no............naprosto uzasny, bajecny, fantasticky,.kdy bude dasli?Dufam, ze brzy, protoze tahle povidka mne vazne hoooooooodne zaujala!

4 Eliota Eliota | Web | 7. května 2008 v 19:28 | Reagovat

Nádherné! Moc moc se mi to líbí! A na téhle povídce se mi taky hodně líbí, jak tam tajíš to ,co se jí stalo. :) Jsem celá netrpělivá, co se jí přihodilo. :) Honem dál!

5 Hannah x) Hannah x) | Web | 1. října 2009 v 18:47 | Reagovat

Ach... To bylo tak nádherné! Opravdu vzdychám. Píšeš tak úžasné, opravdu krásně! Jdu ihned na další! Při tom posledním jsem se zasmála. :)

6 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 20. listopadu 2009 v 20:08 | Reagovat

UZA

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama