13.kapitola- Smutná sezení 1/2

5. června 2008 v 17:21 | annetta |  angels never cry
hurá, mám to za sebou. Už mě čekaj jenom testy z fyziky, chemie, občanky, z literky, z biologie, zemáku a z gramatiky ale teď mám takou povznesenou náladu že vám sem dávám Angels a jakmile se vrátim z venku tak se vrhnu na nějakou další kapitolu...
takže komentujte komentujte a komentujte...dík a pa

Smutná sezení

Víkend proběhl v takovém…řekněme lehce opileckém oparu. To víte no...člověk si musí užívat dokud je mladej, no ne? Pondělí nás ale bohužel neminulo a ačkoliv jsme zaspali Jasnovidectví, Dějiny už sme stíhali. O pět minut později ale co. Lepší někdy než nikdy.

Jak stádo pakoní(vlastně proč jenom jak...) jsme se chodbou řítili k učebně. Ještě že máme Binnse... ten si ani nevšimne že sme tam nebyli.

Rozrazila jsem dveře a vběhla do učebny. A sakra...tak to není ani trochu dobrý... Zarazila jsem se hned ve vchodu což se ale ukázalo jako špatnej tah protože kluci, kteří měli zařazeno na nejvyšší rychlost, už se jaksi nestihli zastavit.

Narazili do mě a já se rozmázla jak lívanec...to je vlastně dost blbý přirovnání co...ale to je fuk. A ty pitomci co tvrděj že sou mý kámoši? No jistě, dostali záchvat jak kráva. Svíjeli se nade mnou a já se tam válela. No není to od nich sladký?

"Haha..vtip jak noha. A co mi teď třeba pomoct?" zavrčela sem naštvaně. Nakonec se nade mnou slitoval Terry ale ten má páru jak něco takže sem letěla k nebi jak andělíček (teď andělíček, předtim lívanec a pakůň...jojo...dobrej den mám).

"Vy ste taky pitomý...to nemůžete dávat pozor? Jednou mě zmrzačíte a pak mě budete muset všude nosit a starat se o mě a krmit mě a vodit na záchod a..."

"Já to naprosto chápu Anděli, už budem radši dávat pozor..." ozval se Jerry. Vyplázla sem na něj jazyk. Dneska mám nějakou chuť se hádat. Už sem se nadechovala ale jaksi mě něco(záměrně říkám něco...to brzy pochopíte) přerušilo.

"Ehm, ehm" rychle jsem se otočila a nasucho polkla. Já na něj uplně zapomněla. Víte, ten důvod proč sem zastavila byl ten, že Binns je duch a ta osoba co stála u katedry vypadala až moc jako z masa a kostí. A hlavně až moc jako můj velmi oblíbený profesor Kellner.

"Páni, pane profesore... No vás bych tu teda vážně nečekala. Kdepak je Binns?"

"PAN PROFESOR Binns si musel něco zařídit..."

"Jo, nejspíš si všimnul že je mrtvej a tak šel na pohřeb..." šeptla jsem tichounce.

"Nebuďte drzá! Radši mi řekněte kde jste byla!" zahřměl.

"Lektvary?" šeptl tiše(čti slyšela to celá třída) David.

"Jojo..." odpověděla jsem mu stejně 'tiše'.

"A jejky..." ozval se stejně tichounce TJ. Jojo, souhlasim. To není dobrý.

"No...víte...my..."

"Ano? Předpokládám že jste zaspali..."

Vtom mě to napadlo. Ušklíbla jsem se. Jerry vedle mě tiše zasténal když si všiml jiskřiček které zaplály v mých očích. Jednou sme se s klukama o prázdninách nudili a tak sme si vymysleli takovou malou...řekněme říkanku. Jak spešl dostat profesůrky. Sama se v tom moc nevyznám a nejsem si jistá jestli dává smysl ale většinou to zabírá. Hlavně to, že se po větě střídáme a stejně to zní jako monolog.

"No...víte, čistě teoreticky..." začala jsem.

"...ovšem jde to brát také prakticky..." přidal se Johnny.

"...a prakticky je to i výhodnější..." přidal se i TJ

"...protože z kvalitativního hlediska..." David

"...má praktičnost lepší výsledky..." Terry

"..ale z kvantitativního hlediska..." Jerry

"...je výhodnější ta teoretická část..." já

"...protože teoreticky je možno více věcí..." TJ

"...ale prakticky už je to kvalitnější..." David

"...protože prakticky už je to vlastně uskutečněno..." Johnny

"...zatímco teoreticky se vlastně neuskutečňuje nic..." Terry

"...a proto z hlediska teoretického je vždy lepší kvantita..." Jerry

"...ale z hlediska praktického se hledí spíše na kvalitu..." já

"...čímž se dostáváme k výsledku..." David

"...že vše je vlastně na nás..." TJ

"...a je to tedy čistě relativní..." Jerry

"...proto je jen na vás..." Terry

"...kterou možnost si vyberete." dokončil 'slavně' Johnny. Ve třídě bylo ticho. Lily čuměla, Black čuměl, Potter čuměl, Remus čuměl, Petr slintal, Snape čuměl, Malfoy nevěřil svejm bulvám a Kellner pro jistotu taky čuměl.

"C..cože?" vykoktal zmateně.

"To vám to máme vážně opakovat?" podívala sem se na něj otrávenym pohledem.

"Ne..tedy ano..tedy vlastně ne...sakra! Máte trest a koukejte ke mně večer naklusat!"

"Teoreticky nebo prakticky?" zašeptal David vedle mě tichounce. My chytli výtlem ale stačil jeden Kellnerův pohled a už z nás byli krotcí beránci. Sakra... nejdřív pakůň a lívanec, pak andělíček a teď beránek...kam já to ještě dohrabu...

* * *

Den se pomalu chýlil ke konci a my s klukama seděli ve společence. Docela se s Pobertama skamarádili(což nechápu) takže sem musela trpět i společnost Blacka a spol. ale hůř na tom byla stejně asi Lil.

Oheň vesele praskal a my povídali o uplných blbostech. Seděla jsem na pohovce opřená o Jerryho rameno a sem tam se něčemu zasmála.

"Copak se děje Andílku?" zeptal se tiše.

"Myslíš že bysme si mohli trošku popovídat? Nějak už to v sobě držim hrozně dlouho..."

Kývl na to a tak sme se zvedli a odešli si sednout do rohu místnosti aby nás nikdo nerušil. Tohle děláme často, prostě se potřebuju vypovídat a dostat ze sebe tu spoustu věcí...jsou události, které se staly v mém životě, které dokážu říct jenom Jerrymu. Ani Lily a ani Taylerovi. Prostě jenom Jerrymu.

"Tak o co jde? Zase táta?"

Hrála jsem si s prstýnkem na mé ruce. Dělám to vždycky když jsem nervózní."Jo, on...vyrazil Taye."

"Cože?"

"Jo...on prostě... jen tak ho vyhodil. Tayler se mě zastával, že není fér aby mě odvezl z Ameriky, že je to můj domov, že jsem tam vyrůstala a mám tam přátele. Chtěl mě prostě jenom chránit. Před ním. Řekl že už je plnoletý a může se o mě postarat sám a že jestli si on chce s těma pipkama odjet tak prosím. Ale prý beze mě.

Táta na něj začal křičet že je nevděčnej spratek a že jestli si myslí že s ním bude mluvit takhle tak se mýlí. Řekl že jestli se mu Anglie nelíbí tak fajn, ať kouká sbalit svejch pět švestek a vypadnout, protože v naší rodině už není výtanej. Že někdo jako on není hoden našeho jména a postavení. Našeho rodu. Řekl mu ať táhne, ale já tu zůstanu, že jsem jeho dcera a tak to zůstane. Navždy."

"Nečekal bych že se zrovna v tvém otci objeví rodičovské city..." řekl tiše Jerry.

"To nemá s city nic společného. Potřebuje někoho koho by mohl ovládat a rozkazovat mu. Potřebuje někoho kdo ho musí poslouchat. A já musím. Dokud mi nebude sedmnáct nemám práva ani co by se za nehet vešlo. Dokud mi nebude sedmnáct může si se mnou dělat co chce. A do svobodných sedmnácti mi zbývá ještě hodně času."

"Přece se mu ale umíš postavit, ne?"

"Ale jistě. Stále se hádáme, neplním co mi říká ale to jde jenom o pitomé oslavy a večírky se smetánkou. Jde o zákazy přátelení s mudly a tak. To je něco jiného. Tomu se umím vzepřít ale...však sám víš jak to dopadá..."

"Vím...a ty víš co vždycky řikám. Doma bys měla být prostě...já nevim, hodná. Nedělat tyhle vzpoury co stejně nikam nevedou. Nestojí to za to."

"Že ne? Co já bych byla bez vás Jerry? A byla bych bez vás pokud bych ho poslouchala."

"Ty víš že tomuhle já neporozumím. Tamto jsem nikdy nezažil, jen tě pak prostě nerad vidím..."

"Já vím Jerry, já vím."

"Co jinak? Předpokládám že ani tady se to nezlepšilo..."

"Ne... spíš naopak. Udělal to zase...."

* * *
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tonks tonks | Web | 5. června 2008 v 19:32 | Reagovat

ta "riekanka" bola uplne super

este sa ju tak naucit naspamat a 'ohurova' profakov :DDD

idem na druhu polovicu :)

2 Hannah x) Hannah x) | Web | 26. srpna 2009 v 14:12 | Reagovat

A jej... CO zase její "hodnej" tatík udělal? Vyhrožování smrti přátel? Jdu dál. Jerry je zlatej.

3 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 31. října 2009 v 21:26 | Reagovat

ti kluci sou bezva...

4 Adrian Adrian | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 18:43 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama