17.kapitola- Amorové, NKÚ a ctitelé v utajení 1/2

10. srpna 2008 v 11:21 | annetta |  angels never cry
Takže, je tu kapitolka. Myslim že snad neni tak hrozná ale skáču v ní hrozně časem. Je sice i docela dlouhá ale popisuje půlrok, od Silvestra až ke konci ale snad se nebudete zlobit=)
užijte si to a komentujte

Amorové, NKÚ a ctitelé v utajení
Mno, co vám budu povídat. Asi byste chtěli slyšet celej ten další půlrok hezky s detailama a tak ale to by bylo na dlouho a hlavně, některý části sou i dost nudný. Proto vám to shrnu do těch nejpodstatnějších věcí.
Takže, za prvé sem tak nějak rozehrála malou válku s Filchem. Vlastně to ani nebyla moje vina jasný?! On si začal. Copak je taky normální vyvádět kvůli troše bláta? Není že jo. Ten trest sem mu chtěla nějak oplatit ale tak trochu mě to chytlo a můžu vás ujistit že za vytopené páté patro, Paní Norrisovou v blonďatém přelivu a ani za pochodující brnění které toho dědulu furt mlátilo po hlavě fakticky nemůžu.
Navázala jsem taky pár nových známostí. A to především s Protivou. Řeknu vám že ta potvůrka je fakt super. On taky nenávidí Filche a tak sme rozhodli že mu zatopíme dohromady. Když se pak přidala i Lily, mohli sme konečně začít s pořádnejma akcičkama.
Podařilo se mi i pořádně naštvat Babču. Na jedné hodině sem hlavu Luciuse Malfoye proměnila ve velkou brokolici(fujky fujky brokolice…fujky fujky Malfoy). Babča se tak děsně nas…naštvala že mi dala trest na celej tejden a ještě strhla tunu bodů. To že sem v tom naprosto nevinně a že sem to udělat nechtěla mi nevěřila. Vy taky nevěříte? Věřte…chtěla sem ho proměnit v květák. Ale i ten nejlepší se někdy trochu sekne.
Dalším kamenem úrazu nebyl nikdo jiný než Kellner a lektvary. Díky mé úžasné, sladké, geniální a okouzlující Lilince mi kotlík vybouchl nanejvíš tak dvakrát do měsíce ale ani to Kellnera netěšilo. A mě taky ne, protože upřímně…znáte něco nudnějšího než lektvary? Já rozhodně ne. A taky sme si o tom hodněkrát popovídali.
"Slečno Wotersnová!"
"Hm…"
"Můžete mě vnímat?!?"
"Hm…"
"Mluvím vážně!"
"Hm…"
"WOTERSNOVÁ!!!"
"Hm…"
"Angie myslim že mluví na tebe…" šeptla mi Lily.
"Hm…"
"Slečno Wotersnová, můžete mi k sakru říct co to tady děláte?"
"Nevidíte? Nudim se a snažim se spát ale když tu nějakej debil řve jak na lesy tak to nejde."
"Co si myslíte? Jste na hodině lektvarů a mluvíte se svým profesorem!!!"
"No jo, já si řikala co to tu tak smrdí…"
"To…to…strhávám Nebelvíru 25 bodů!"
"25? Co je to za debilitu strhávat 25 bodů? To můžete rovnou strhnout 27 a půl bodu nebo třeba 17 a šest desetin ale vy musíte strhnout 25…to je normálně degenerace mozku. Už jste někdy přemejšlel o tom že byste změnil povolání? Myslim že na vás maj ty výpary z těch břeček špatnej vliv. Bůhví co tam vlastně mícháte? Třeba je tu opium, LSD nebo koks. Jste si nastopro jistej že ty zelený listy co máte na stole jsou majoránka a ne mariánka? Víte, čistě ze zvědavosti protože já tady zatim žádnýho dobrýho dielera nesehnala takže bysme si to mohli dyžtak střihnout na půl nebo…"
"A ven! Vypadněte z mojí třídy!"
"No hurá. Já už se bála že to neřeknete. Konečně něco chytrého…"
Kellner začal hrozně rudnout a furt ukazoval na dveře.
"Ale ale, pane profesore. Zadržovat vztek ničí zdraví. Ničí to nervy a mozek. Budete mít žaludeční vředy a nebo žlučníkový kameny a to neni dobrý. Věřte mi.." párkrát otevřel pusu a snažil se něco říct ale nevyšel z něj ani hlásek."Jo tak tohle ale není od potlačování emocí. Máte to jistý, sou tu drogy. Měl by se sem poslat nějakej odborník, třeba komisař Rex nebo tak něco. A vy byste měl jet k Mungovi. To je moc nebezpečný. Pokud se vyhnete oddělení pro trvale postižené tak se možná i vrátíte. Je samozřejmě možné že tam zůstanete v blázinci ale…"
"Ven! A HNED!"
"No jo. Klídek. Popraskaj vám plíce a zničíte si hlasivky a…no jo, vždyť už odcházim…"
Prostě vše při starém že ano. Beze změny. Po jedný dost špatný hodině sem přemluvila Protivu a ten pak na toho debila co tvrdí že je profesor házel celej den kozí bobky. No co, každej by měl vyzkoušet přírodní medicínu…
Pak byl chvíli relativní klid. Až někdy do Velikonoc. Jak už sem kdysi řikala tak mám fakt ráda takový ty milostný romance. Ne že bych nějak zvlášť ujížděla na Esmeraldě a Divokym andělovi ale znáte to…dva zamilovaný, oba si myslej že nejsou pro druhého dost dobrý a že je nechce a tak dále…a přesně tenhle případ byli Remus a Ruth.Lily mi zakázala jakkoliv se do toho plíst ale kdyby se vám naskytla taká super příležitost odolali byste? Jestli jo tak máte můj obdiv. Já se o to ani nesnažila. Prostě sem si zahrála na anděla a vytáhla amorův kulomet. Na ty dva by totiž obyčejný šípy prostě nestačily.
"Jé, ahoj Ruthie."
"Angelo. Ahoj. Páni, koukám že ti to dneska moc sluší." Ukázal na můj žlutej klobouček s fialovejma pruhama.
"Dík. Vlastní výroba."
"To je mi jasný. Něco takovýho normální člověk nevymyslí." A ukázala na velikou červenou mašli kterou sem měla na druhé straně. No co, jak se říká- mám mašli aby mě našli. No ne?
"Já sem naprosto normální. To tě můžu ujistit. Co ty to děláš?"
"Ale…musim se učit. Nějakej pošahanej Kaškinův zákon nebo jak s to jmenuje. Absolutně mi to neleze do hlavy a ten debil Kellner z toho bude určitě zkoušet."
"Aha…no, já a lektvary nejsme moc kamarádi ale jestli chceš pomoc tak mám nápad. Počkej vteřinku lásko, hned sem zpět i s tvým rytířem."
"Jistě drahouši!"
Poslala jsem jí vzdušný polibek a zamířila si to rovnou k Pobertům. Potter na mě jenom vyvalil oči ale nevnímala sem ho a sedla si na opěradlo Remova křesla.
"Ahoj Reme. Copak děláš?"
"Ahoj. Ani nic. Čtu si."
"Tak to je super."
"No…tim si teď nejsem tak jistej." Zatvářil se trochu vyděšeně a změřil si mě pohledem.
"Ale prosim tě. Mě se bát neumíš. Spíš by mě zajímalo jestli zvládáš Kašanův zákon nebo tak nějak."
"Myslíš Kaškinův? Ten zvládám"
"Paráda. Tak to se zvedej." Ani sem mu k tomu nedala možnost a už sem ho táhla přes celou společenku k Ruth. Stačil jenom hodit prosebnej pohled po nechápavě se tvářících kamarádech a pak zčervenat když mu došlo kam ho táhnu.
"Ruth to je Remus, Remusi to je Ruth. Já sem na lektvary levá ale tady Moony je geniální takže ti to určitě vysvětlí. Nebudu rušit…pa."
"Ty to nechceš umět?" zeptala se Ruth. Taky byla celá rudá.
"Už rok žiju bez toho tak to ještě vydržim."
Nechala sem je samotné a poslední co sem slyšela byl koktající Remus. No snad to zvládnou. Já se hezky rozvalila v křesle které Remus zanechal a začala sem studovat co to vlastně četl. Že to bylo blízko Blacka a spol sem radši neřešila. Nakvašenou Lily sem ale řešit musela.
"Co to sakra blbneš? Neřikala sem ti že je máš nechat ať si to vyřešej samy?"
"Klid. Mám to pod kontrolou. Nic sem neudělala. Jenom dobrej skutek. Ruth to neumí a potřebuje pomoc no."
"Jo a ty neumíš Kaškinův zákon? Zrovna minulej tejden sme si ho spolu opakovaly a to ti šel moc dobře…"
"Se mi to asi nějak vykouřilo…nebo tak něco."
"Nebo tak něco…nechápeš že má z toho Remus třeba strach?"
"Z čeho má mít Moony strach?" Zeptal se Potter.
"To si tak zabedněnej že to nevidíš? Zabouch se do Ruth. Ze čtvrťáku." Odsekla mu Lily. "Hele Ange, on se prostě bojí že když zjistí že je…no ty víš co, tak ho nebude chtít."
"Ale prdlačky. Já si zase myslim že trpí moc velkym komplexem méněcennosti a až moc dá na stupidní názory naší konzervativní a materialistický společnosti."
"Přestaň prosím používat slova jako komplex a konzervativní. Já si jenom myslim žes je měla nechat ať se rozhoupou sami."
"Ale oni by se ani jeden nerozhoupali víš? Jsou si souzeni a já jenom popoháním osud. Kdyby třeba příští tejden spad na školu meteorit nebo zaútočili mimozemšťani tak aspoň budou umírat s pocitem že jejich láska je s nima."
"Tady nebudou žádný mimozemšťani…"
"Co ty víš Lil."
"Hele Evansová, když teda za pár dnů umřem, neměla bys umírat s pocitem že si šla na rande se svou osudovou láskou?"
Sjela Pottera opovrhujícím pohledem:"Di se bodnout:"
A takhle to šlo pořád. Na školu meteorit nespad a nikdo ani neumřel ale Ruth s Remusem měli rande, pak druhý a pak už spolu chodili a usmívali se jak měsíčky na hnoji a já byla za ně za oba spokojená a Lily musela uznat že sem měla pravdu a to mě potěšilo ještě víc.
Místo mimozemšťanů ale přiletěly zkoušky. Lily je brala děsně vážně a furt se šrotila a já musela s ní protože prohlásila že mé propadnutí si rozhodně neveme na svědomí a tak sem se učila a umírala a učila a umírala a dokonce sem navštívila i knihovnu. Prostě horor. Kam se hrabe Esmeralda.
Začalo bejt nádherně ale nás zahnalo učení dovnitř. Zkoušky byli děsně nudný. Jasnovidectví sem zvládla v klídku, zase sem si něco vymyslela i dyž to bylo méně tragický než obvykle protože tady bych asi se stoletejma povodněma neuspěla. Dějiny sem taky zmákla. Jména různejch skřetů a trolů sem si vymyslela ale už sou všici mrtvý takže jestli mi chtěj tvrdit že neexistovali tak ať to pěkně dokážou. Haha…nemůžou. Tůdle.
Přeměňování, Bylinkářství i Runy a Formule taky celkem ušli. Na Astronomii sem usla a nemám půlku mapy ale nevadí. Lektvary dopadli nad očekávání protože hádejte co? Kotlík nevybouch!!! Hurá! A ta břečka měla i podobnou barvu jako sousedova takže v cajku. Poslední byla Obrana což nebyl vůbec žádnej problém a pak už jenom volno a sluníčko a narozeniny a volno a volno.
Rozvalily sme se s Lily u jezera, sundali si boty a máčely si nohy.
"To je pohodička. Máme po zkouškách a je krásně…" natáhla sem se do trávy. Bylo mi báječně.
"Bože já sem tak ráda. Teď bude leháro. A budeš mít narozky. Plánuješ oslavičku?"
"To si piš. Už mám u bráchy objednaný pití. Bude to pařba jak se patří."
"Tak si dej pozor abys to nepřehnala jak o Silvestra." Věděla sem na co naráží. Black.
"Neboj. Pozvu ti Pottera." Lily na mě vyplázla jazyk.
"Opovaž se. Radši mi řekni co děláš o pr…" její slova zanikla v hlučném smíchu. Obě sme se otočily tím směrem. Stála tam skupinka studentů a jediné co bylo přes jejich hlavy vidět byli něčí nohy."Potter…" zasyčela Lily vztekle a než sem jí stačila zarazit, bosa si to k nim štrádovala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliota Eliota | Web | 10. srpna 2008 v 20:51 | Reagovat

Myslím, že vím, co bude následovat. :D

2 Lili Lili | Web | 12. srpna 2008 v 19:05 | Reagovat

tak toto je super:d a to dohadovanie o tom zakone:D hned idem na dalsiu cast:)

3 Hannah x) Hannah x) | Web | 26. srpna 2009 v 16:06 | Reagovat

Páni, jak to dopadne, jdu hned na další. Je to nádhera...

4 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 31. října 2009 v 23:52 | Reagovat

to je jasen co bude nasledovat :D ale ta hadka NEMELA CHYBU XD

5 Samo Samo | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 15:30 | Reagovat

Ale jo, proč ne....:-)

6 Pepí Pepí | E-mail | Web | 7. března 2012 v 9:44 | Reagovat

No jasnačka souhlas

7 Adomir Adomir | E-mail | Web | 19. června 2012 v 16:42 | Reagovat

Heej tak to je libovýý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama