20.kapitola- Princové neschovávají své statné oře za popelnicí 1/2

5. října 2008 v 17:17 | annetta |  angels never cry
Tak tu máte další kapču...název je sice zvláštní ale moc vtipná neni. ale pracuje se na tom=) další už bude pozitivnější=)

Princové neschovávají své statné oře za popelnicí

Slunce pálilo jako blázen. Táhla jsem svůj kufr po nádraží a absolutně ignorovala rodinku za sebou. Šla sem rychle, jak nejrychleji to šlo. Jenom pár metrů mě dělilo od vlaku do Bradavic. Jen pár metrů mě dělilo od Lily, Ruth, Remuse, od toulání po hradu, dělání blbostí. Jen pár metrů mě dělilo od života který sem tak moc milovala.

Prošla jsem přepážkou. Srdce se mi rozbušilo a musela sem se usmát. Poprvé asi po měsíci jsem se od srdce usmívala. Vidět všechny ty lidi bylo úžasný. Měla sem takovou radost. A ať si otec dělá co chce, to že je mám ráda a oni mě mi neveme.

Prodírala sem se davem. Oni šli za mnou, věděla sem to ale bylo mi to fuk. Viděla jsem Meredith a Rachel a Boba a Thomase a desítky dalších lidí. Všichni mi mávali a smáli se a sem tam na mě někdo něco zavolal. Bylo mi jasný jak to tátu štve a musela sem se usmívat ještě víc.

V davu jsem zahlídla rudou záplavu vlasů. Lily! Byla nepřehlédnutelná. Jako vždy.

"Lilýýý!!" překřikla jsem i ten upovídaný dav. Lily se otočila a rozzářila jak žárovička.

"Angieee!" zařvala taky a rozběhla se ke mně. Bylo to jak ve zpomaleném filmu. Ona běžela, já běžela. Obě roztažené ruce. Pláž pod našima nohama ubíhala, vlny narážely na písek a slunce zapadalo za obzor. Skočily sme si do náruče a srdceryvně se rozplakaly.

Tak jo, dobře. Až TAK hrozný to nebylo. Jenom sem převálcovala pár studentů a Lily též, neplakali jsme a pláž byla hodně daleko ale obětí to bylo pořádný. Moje záda proti tomu velmi bolestivě zaprotestovala. Tiše jsem sykla ale jak sem zase viděla Lil bylo to v cajku.

"Sakra Žárovičko já tě tak ráda vidím!"

"Mě se tak hrozně moc stejskalo! Konečně! Nemáš páru jak moc se tam těšim."

"Rozhodně ne víc než já. Ááá, to je bomba."

"Ehm...nechtěla bys mi představit svou...malou kamarádku?" ozvalo se za mnou. Lily trochu zbledla, musela stejně jako já vycítit to pohrdání v jeho hlase. Mrkla sem na ní.

"Prostě ho ignoruj. Je to idiot." řekla sem jí. "Měli bysme si jít zabrat místo."

"Asi máš pravdu..." viděla jsem na ní že z něj byla vystrašená.

"To se s náma ani nerozloučíš?" zavolal za náma hlasitě otec. Většina lidí se na něj otočila. Jistě, to je celej on. Upoutat pozornost. Jak chce.

Otočila jsem se, došla k němu a objala ho kolem pasu."Taky tě nenávidím." řekla jsem jen a bez dalšího pohledu nastoupila do vlaku.

* * *

"Dělej Tichošlápku! Remus už na nás určitě čeká."

"Jamesi uklidni se. O nic nepřijdeš." klidnila svého syna paní Potterová. Právě procházeli na nástupiště. Tentokrát přijeli docela pozdě, do odjezdu zbývala jen chvíle.

Skupinka se prodírala davem studentů a hledala Remuse.

"Tamhle jsou!" zvolal pan Potter když si všiml malé rodiny. Sirius s Jamesem radostně zavýskali a vrhli se ke svému příteli.

"Zdravím Emily." vítala se paní Potterová s Removou maminkou. Díky synům se znali už dlouho.

"Koho hledáš Siriusi? Snad ne Petra." zasmál se James svému kamarádovi. Ten se už dlouhou dobu rozhlížel po celém nástupišti a někoho očividně hledal.

"Já jen...hledám An..teda Wotersnovou. Mám furt takovej blbej pocit že sem jí tam nechal."

"Bude v pohodě. Už sem ti to přeci řikal."

"To se s náma ani nerozloučíš?" ozval se něčí hlas. Sirius ho okamžitě poznal. Byl-li tu on, někde tu byla i Angela. Dav se trochu rozestoupil a on je uviděl. Stála s Lily jen kousek od svého otce a jeho nové rodiny. Objala ho kolem pasu. "Taky tě nenávidím." hlas měla zřetelný. Aniž by se otočila zalezla do vlaku. Její otec se mračil a davem to zašumělo.

"No...páni." vydechl Remus.

"Jo...páni. To je přesný." zašeptal Sirius

"Vy ji znáte?" zeptala se paní Potterová.

"Ano. Angela. Jak o ní Sirius vyprávěl." odvětil James.

"Chudák děvče. Asi to nemá lehké."

"Ne. To nemá." ušklíbl se Sirius.

Vlak zahoukal, pro všechny znamení k odjezdu. Kluci se rozloučili s rodiči a nastoupili do vlaku. Procházeli uličkou a cestou nabrali i Petra. Všude bylo plno a už skoro začali ztrácet naději když došli až do posledního vagonu.

"Co tady?" zajiskřilo se Jamesovi v očích. Ostatní nakoukli dovnitř.

"To se mi nezdá jako dobrej nápad." řekl Remus. Kupé bylo prázdné až na černovlasou dívku. Ležela na boku na sedačce a spala.

"No tak. Spí a nikde už stejně není místo. A až se vzbudí bude už pozdě. Kde má vlastně Evansovou?"

"Lily je prefektka Jamesi. Já ostatně taky. Měl bych už jít. Nechte ji ale spát. Viděl jsem jí dneska jenom chvíli ale přišla mi hodně unavená."

"Neboj. Budem jako myšky."

* * *

"Vážně mě nemusíš doprovázet až do kupé Remusi."

"No víš Lily...jak bych to řek...mi totiž...jaksi sedíme s váma." vysoukal ze sebe nakonec.

"Cože? Potter taky?"

"J...jo. Všichni."

Lily vrazila do kupé."Co si sakra myslíte?" zasyčela na Pottera.

"Ticho Evansová. Probudíš jí. Jinak, taky tě rád vidím"

"Copak vás sem Ange pustila?"

"Ne tak uplně. Ona spala víš." zašeptal omluvně Remus.

"Neprobudili ste jí že ne?!?" zděsila se Lily.

"Ne...nejsme blbý." ohradil se Sirius.

"To si nejsem jistá. Já jen...měla by spát."

"Proč?"

"Ona byla....vypadala moc unaveně. Bledá, kruhy pod očima. Já nevim ale myslim že je asi nemocná nebo tak něco." zašeptala Lily. Sedal si na kraj sedačky. Vypadala opravdu ustaraně.

"Bude v pohodě Evansová." řekl povzbudivě James.

"Já vim že jo. Jenom mám starch. To je celý." zašeptala. Kluci se po sobě podívali. Nevěděli co na to říct.

Najednou sebou Angela trhla. Něco potichu zašeptala a trhla sebou znovu. Všichni na ní vyděšeně zírali. Pronikavě zakřičela. Byl to výkřik plný bolesti a strachu. Lily k ní klesla na kolena a začala jí hladit po hlavě a mluvit na ní.

"Něco se jí zdá..." zašeptala.

"Něco hrozného." doplnil jí Sirius. Další výkřik a znovu sebou škubla.

"No tak Ang. Probuď se. Angie! ANGELO!" dívka sebou škubla a otevřela oči

* * *

Mlha...všude byla mlha. Hledala jsem...točila jsem se v kruhu a snažila jsem se to najít. Co? Co vlastně hledám?

Zaplavila mě vlna bezmoci. Co hledám? Kde jsem? Kdo jsem?

Ucítila jsem pronikavou vůni růží. Slyšela jsem hlasy. Najednou šeptaly z mlhy. Šeptaly na mě. Hledaly mě. Chtěly ke mně ale já nechtěla.

Cítila jsem studené ruce, jejich mrtvolně studené ruce. ne...ne...šeptala jsem zoufale.

Musím jim utéct. Ale nebylo kam. Nebylo kam utéct, kam se schovat...jejich studené ruce mě chytly. Cítila jsem vodu, všude kolem sebe vodu. Potápěla jsem se.

Chtěla jsem křičet ale nešlo to. Voda se nade mnou uzavřel a ty ledové ruce mě táhly dolů a dolů. Nemohla jsem dýchat. Dusila jsem se. Snažila jsem se křičet ale hlas mi zamrzl v hrdle. A oni mne táhli níž a níž.

Najednou byla kolem mě tma a hrozná zima. Cítila jsem vůni růží a slyšela smích. Bláznivý a děsivý smích...

S trhnutím jsem se probudila. Nevěděla kde jsem ale někdo byl se mnou. Stáhla jsem se do kouta a nohy si přitáhla k tělu. Třásla jsem se, srdce mi bušila a po tváři mi stékal studený pot. Záda mě děsivě pálila.

"Angie...Angie to jsem já, Lily. Už je dobře. Byl to jenom ošklivej sen. Už si v bezpečí."

Uvědomila jsem si kde jsem. Vlak. Jedu do Bradavic. Lily je tady. Byl to jen sen. Zavřela jsem oči a zhluboka dýchala. Jen sen. Jen sen...

Došlo mi že prsty pevně svírám sedadlo. Uvolnila jsem je. Dech se zpomalil a bolest pomalu ustupovala. Podívala sem se na Lily přes clonu rozcuchaných vlasů. Byla vyděšená a já si uvědomila že se tak musim tvářit taky.

"Jen sen..." zašeptala jsem tiše.

"Jo...jen sen." usmála se povzbudivě a objala mě. Jen sen. Ale tak živý sen...

"Jak se cítíš?" zeptala se opatrně.

"Jako by mě někdo protáhl struhadlem. A mám hroznej hlad." zachraplala sem

"Jídlo tu bude co nevidět." usmála se nad mou odpovědí. "Víš, nechci nic řikat ale vypadáš děsně Ang."

"Dík. Hned je mi líp." zamumlala sem sarkasticky.

"Tak sem to nemyslela. Já jen...vypadáš nemocně."

"Jenom sem málo spala. Nic co by jedna dvouhodinovka Dějin a Lektvarů nespravila"

Až teď sem si všimla že nejsme v kupé sami. "Co ty tady dělaj?" zavrčela sem. Něco jinýho je bejt tak mimo před Lily a něco jinýho i před Pobertama.

"Za to nemůžu. Byla sem pryč když přišli a ty jsi spala takže..."

"No bomba. Ráda tě vidim Reme."

"Já tebe taky Angie. Víš, Lily má pravdu. Vypadáš jak já před úplňkem."

"Super. Ještě někdo mi chce zvednout sebevědomí?" místo odpovědi ale přijel vozík s občerstvením. Sakra, já umírám hlady.

Nakoupila sem si od každýho trochu. Můj žaludek se nad tím jenom zaradoval. A když si představím tu večeři...mmm. Asi budu slintat.

"Ty si zhubla!" vyhrkl najednou Black. Nebyla to otázka ale konstatování.

"Když myslíš." zavrčela sem.

"Ne počkej. O několik kilo!"

"On má pravdu Angelo. Si hrozně hubená." přidal se i Remus.

"Tak sem asi trochu zhubla no...vy naděláte. To se stává že..."

"Ach můj bože!" vykřikl Black.

"Nejsem Bůh ale dík za kompliment. Po tom jak se do mě obuli Lil s Remem to potřebuju.

"Lhala si mi!" vyhrkl.

"No nekecej. To je mi novinka. V čem konkrétně?" já kecám pořád. Kdo si to má pamatovat.

"Řekla si že ti neublíží!"

"Co to kecáš?"

"Tam na tý ulici. Řekla si že ti za tu facku neublíží. Lhala si!"

"O čem to mluví Angie?" zeptala se Lily.

"Ale nic. Kecá z cesty. Znáš ho."

"Ne to nekecám. Si vyhublá, unavená, všechno tě bolí..."

"Dej pokoj Blacku!"

"Ne to nedám. Lhala si mi!" zvedl se a stoupl si naproti mně.

"Si magor Blacku. Normální mag..."
Nestihla sem to doříct protože mě chytl za ruku, otočil mě zády a vyhrnul mi triko. Celému kupé tak vystavil pohled na má záda. Rudé fleky vypadali hůř než ráno, nespočetný množství modřin se barvilo od fialové až po zelenožlutou a dlouhé krvavé šrámy měli porušené strupy. A já si řikala proč to tak pálí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nessa Nessa | Web | 7. října 2008 v 17:54 | Reagovat

Auuu... nezávidim.. jinak supr část!!!!

2 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 8. října 2008 v 9:07 | Reagovat

jů...bezva...jdu na další:)

3 Lili-sb Lili-sb | Web | 14. října 2008 v 14:03 | Reagovat

uff nezavídim....no ok idem na dalsiu cast:)

4 Hannah x) Hannah x) | Web | 26. srpna 2009 v 22:49 | Reagovat

Ach. Chudák holka... Je to nádherná kapitolka. Ze Siriuse s Ang bude pár. Tak starostlivě se o ni stará a je tak ustaraný... Je to nádherný. Chudák...

5 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 1. listopadu 2009 v 1:29 | Reagovat

auuu no tak to je teda PARADNI MAZEC...

6 Adick Adick | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 19:47 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama