21.kapitola- Španělská inkvizice

16. listopadu 2008 v 14:14 | annetta |  angels never cry
Tak je tu další kapča. Mám-li být upřímná tak stojí za dvě věci a je ještě k tomu krátká...můza si hold dala dlouhou, placenou dovolenou...snad se brzo vrátí a trochu se to zlepší.

No, užijte si tu bídu, aspoň trochu, a slibuju že se to pokusim zlepšit=)

Španělská inkvizice

Nepromluvila jsem až do konce cesty. Koukala sem z okna a jedla, vážně sem byla děsně vyhladovělá. Vlastně po zbytek cesty nikdo moc nemluvil.

Tohle bylo poprvé co sem to někomu řekla, kromě Jerryho samozřejmě. Nikdy sem o tom s nikým nemluvila a teď to všechno vysypu a ještě k tomu před lidma u kterých by mě to nikdy nenapadlo. Že to jednou řeknu Lily, to možná ale Poberti?

Povzdechla sem si. Ne že bych toho nelitovala. Koukali na mě tak hrozně soucitně, to je něco co nenávidím. Soucit. Nepotřebuju aby mě litovali, sem velká holka a ty si vždycky poradí.

Vlak zastavil v Prasinkách. Konečně! Mám hlad že bych sežrala i...no to je fuk. Už abychom byli na hradě. Vystoupili jsme z vlaku, byla tma a už docela zima. Lily lezla za mnou a pořád se tvářila jak kdyby jí přejel autobus.

"Sakra Lil můžeš toho už nechat? Neměla sem vám nic řikat..."

"Ne já sem ráda žes nám to řekla ale..."

"Žádný ale! Prostě se usmívej! Sme v Bradavicích ne? Zase nás čeká spousta úžasnýho jídla a lidí a trestů a blbostí. Chudáček Filch se tam bez nás musel nudit. Dneska sem děsně ospalá ale jakmile to půjde musíme mu připravit nějaký překvápko an přivítanou. A bude se chlastáát! No není to žůžo?!?"

"Jo asi jo." usmála se spokojeně.

"No konečně! Takhle se mi líbíš žárovičko!"

Cpaly sme se davem a Poberti bohužel za náma. Měla sem jich za tu jízdu tak akorát dost na celý příští desetiletí. Odstřelit je na Mars. A nejlíp baseballkou.

"Angelo...myslím že mám halucinace...nebo sem se zbláznil..."

"Ty si blázen od narození, to ví každej a halucinace se daj dost dobře vysvětlit houbičkama. Neměl bys drogovat Blacku, je to nezdraví..."

"To říká ta pravá...ale ne, myslim to vážně. Je támhleto Debbie?"

"Kdo je Debbie?" zajímal se Remus. Ani sem se nemusela rozhlížet. Bylo mi to jasný.

"Ale jo, je to Debbie. Což stejně nevylučuje možnost že si blázen. Debora-brebera je má budoucí-nevlastní-bohužel-sestra. Původně chodila do Krásnohůlek...je celá taká růžová a blbá takže tam nejspíš skvěle zapadla ale můj otec se rozhodl poslat jí sem k nám. Někdo mě přece musí hlídat že jo. Vážně si připadám jak pod dohledem španělský inkvizice..."

"Proč by tě měla hlídat?"

"Zkrocení zlé ženy..." zahučeli jsme s Blackem unisno.

"Sem jedinej kdo neví o čem mluví?" zeptal se Potter. Nasedli sme do kočáru a ten se s náma rozjel k hradu.

"Sem z hodně starýho rodu. Uplně nejstaršího a absolutně čistokrevnýho. No a otec chce aby to tak zůstalo. Teď momentálně má v plánu provdat mě za Malfoye ale na to mu kašlu. Každopádně v Bradavicích na mě nemůže a není zas až tak blbej aby mu nedošlo že tady si dělám co chci a tak posílá Deboru-breberu. Je něco jako agent 007 a bonzák v jednom. Bude mě hlídat a všechno mu řekne."

"Řikáš to dost bezstarostně..." zamumlal Black.

"A co mám dělat? Posadit se z toho na prdel? Co mi může udělat?"

"Děláš si srandu? To už tě ty záda nebolej?"

"Jo tohle myslíš....jak řikám, na to sem zvyklá. Navíc za 10 měsíců mi bude 17 a pak, hezky i s dědictvím, udělám frnk...a bude mít hodně potíží aby mě našel." pochlubila sem se spokojeně se svým dokonalým plánem. Lily se na mě zase dívala tím svým typickým obličejem a tak sem se radši zadívala z okna na přibližující se hrad. Co ona o tom ví? Vydržela sem 16 let, těch pár měsíců mě nezabije. A jak se říká- co tě nezabije, to tě posílí.

Velká síň byla nádherná jako vždycky. Zdravila jsem kamarády a snažila se ignorovat upřený pohled té krávy Debbie. Vlastně jsem tak trochu doufala že mu to všechno poví, že mám přátele, že se bavím a že si užívám. Že mám normální život a že sem šťastná. Že mě neovlivnil...

Sedly sme si s Lily kousek dál od Pobertů. Začali totiž zase se svejma duchaplnejma srandičkama a když máte hned u ruku mísu plnou bramborový kaše...řekněme že by to mohlo být tak trochu nebezpečný.

Zástup prvňáčků byl snad nekonečnej. Debora-brebera byla na konci ale mě bylo jasný kam půjde. Aby doma udělala radost. Je to stoprocentní Zmijozel. Vlastně sem docela ráda že tam pude, už tak se na ní budu muset dívat každej den...

Když se řada prvňáků dostala až na konec, Brumbál si stoupl. "Jak jste si jistě všimli, i tento rok máme novou studentku. Shodou okolností je to sestra Angely která u nás začínala loni a..."

"Tak to pozor! Ona není moje sestra. Je to má budoucí-nevlastní-bohužel-sestra a to je veliký rozdíl!" dobře, uznávám že skákat do proslovu ředitele školy asi není zrovna nejslušnější ale uznejte...kdyby si lidi mysleli že ONA je moje sestra...no fůj. Musela bych se zahrabat 10 kilometrů pod zem nebo chodit s pytlíkem na hlavě aby mě nikdo nepoznal.

"Ou...jistě. Moc se omlouvám Angelo. To by bylo nemilé nedorozumění. Snad mi odpustíš." usmál se Děda.

"Ale jo. Víte že i jo? Myslíte ale že byste mi mohl říct jestli budou dneska špagety? A jablečnej koláč? Mám totiž děsnej hlad a těšim se na to celý prázdniny. Dokonce i víc než na profesora Kellnera..."

"Tak to skutečně netuším ale myslím že skřítci koláč určitě dělají..."

"To doufám. V životě sem nejedla nic lepšího."

"Že ano...jablečný koláč dělají naši skřítci snad uplně nejlépe. Jednou jsem si od nich vzal recept ale nebylo to ono. Asi to bylo těmi jablky nebo..."

"Albusi..." zavrčela tiše Babča.

"Ano jistě. Omlouvám se. Slečno prosím, tady si sedněte na stoličku." měla sem pravdu. Chvíli to sice trvalo ale Deborka-breberka si to zamířila do Zmijozelu. Na tom ale zas až tak moc nezáleželo protože se objevilo jídlo. Bože já mám hlad!

Záda mě bolela ale snažila sem se to nevnímat. Jídlo bylo vynikající, konečně sem viděla kamarády a hlavně otec byl daleko, daleko, daleko a já měla klid.

Po tom co všechno zmizelo se Brumbál opět ujal slova. "Doufám že jste se všichni dobře najedli. Mám pro vás jen pár oznámení. Vstup do Zapovězeného lesa je zakázán stejně jako používání kouzel mezi hodinami a seznam nepovolených věcí visí na dveřích pracovny pana Filche. Letošní rok se ale uskuteční jedna speciální akce.

V říjnu mám narozeniny a tak mne napadlo že byste z toho také měli něco mít a proto uspořádáme 31.října velký ples. Každý samozřejmě přijde s partnerem a já věřím si to užijete. Ale teď už honem do postele."

* * *

Od začátku školního roku uběhli už skoro 2 týdny a musím říct že se nic nezměnilo. Nepočítám-li fakt že mě někdo hluboce nenávidí protže dát nám na pondělí dvouhodinovku dějin, lektvarů a přeměňování...rozvrh dělal nejspíš nějakej sadista.

Venku bylo pořád docela hezky a už sem se stavila i za bráškou v Prasinkách. Debbie se stala obětí pár vtípků a přísahám že já mohla jenom za čtyři. S Kellnerem sme se nesnášeli pořád stejně, Potter furt lezl za Lil a zval jí ven a ona pořád odmítala a řvala na něj a Black se ke mně snažil chovat mile ale jen mě tím vytáčel víc a víc. Jako třeba dneska.

"Pooozóóór!!! Já padááám!" au, ou, sakra...au...dopr...doprčic. Zase sem spěchala na snídani ale nějak se mi podvrkla noha a já se skutálela ze schodů. A někoho sem nabrala.

"Kurňa..." ozvalo se nade mnou.

"Bože proč! Řekni proč! Proč já musim z tý stovky lidí co tu je srazit zrovna Blacka!"

"Co mám asi řikat já sakra? Vždyť si mě málem zmrzačila. Budu nadosmrti postiženej."

"To se ví už dlouho a moje vina to není. A teď, byl bys tak laskav a slezl ze mě?"

"A víš že ani ne? Já sem spokojenej."

"Sakra Blacku neštvi mě a slez ze mě. Lámeš mi žebra který mám už tak přelomený aspoň na tři kusy."

"Co za to když slezu?" zajiskřilo se mu v očích. To snad nemyslí vážně? Začal se kolem nás tvořit kroužek lidí. Sakra, čím dál tím líp.

"Nejspíš tě jenom přetrhnu vejpůl a pak rovnou hodim olihni. V druhém případě tě pověsim za kotníky dolů z astronomický věže, rozcupuju na kousíčky a hodim do polívky kterou pak dám olihni. Tak si vyber."

"Héj...to tys mě tu srazila ze schodů. Já bych měl bejt naštvanej..."

"Já ti v tom nebránim ale moh bys ze mě SAKTA SLÍZT?"

"Já z tebe slezu a ty se mnou půjdeš na ten Brumlův ples..." Cože?

"Kdybys mi neležel na břiše a já mohla normálně dýchat, nejspíš bych se teď svíjela v křečích smíchu ale protože to nejde tak k tomu můžu říct nanejvíš tak-Haha"

"Já to myslim vážně..."

"Já taky! Nikam s tebou nejdu!"

"Tak to sme asi uvízli na mrtvým bodě co?"

"Tak to těžko. Lilýýý? Pomóc!"

"Jak...jak bych to asi mě...měla udělat?" svíjela se v křečích. No aspoň někdo se může smát.

"Reme?" zkusila sem to.

"Promiň Angie..."

"Tak fajn. Kdokoliv?!?"

"...." bomba, nejdřív se smějou a když po nich člověk něco chce tak mlčej.

"Ok. Co mi zbejvá..."

"Vidíš, tvé nejlepší rozhodnutí."

Masírovala sem si žebra a zkoušela pohyblivost všech končetin...nejlepší? To teda nevim...no, snad umí aspoň tancovat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 16. listopadu 2008 v 18:24 | Reagovat

super..........pekne..:D:.a fuj.ta jej "sestra"..si to viem zivo predstavit..fuj ruzova:D

2 Velvet Velvet | Web | 16. listopadu 2008 v 19:55 | Reagovat

Nádherné rychle dlaší kapitolku:D Sem zavislák

3 šárka šárka | 16. listopadu 2008 v 20:33 | Reagovat

po dlouhé době a zase je to super sem zvědavá na ten ples

4 Vittoria Vittoria | Web | 16. listopadu 2008 v 20:43 | Reagovat

No trvalo to dlouho ale co nadělám.. Ale teda jako kapitola moooc hezká!! Dobrá..tadle povídka se mi líbí..jen to čekání...xD promiň já jsem prostě jen obyčejnej závislák

5 Hermi Hermi | 16. listopadu 2008 v 21:43 | Reagovat

No konečně... :D zase super kapitola, jako vždycky.. :) Snad bude brzo další.. :)

6 peggy.kaja peggy.kaja | Web | 16. listopadu 2008 v 22:03 | Reagovat

jen tři slova... Smichy pod stolem

7 Eliota Eliota | Web | 16. listopadu 2008 v 22:11 | Reagovat

Konečně přibyla kapitola. ^_^ Je to senzační! :)

8 Nessa Nessa | Web | 17. listopadu 2008 v 13:59 | Reagovat

Skvělááá kapitola =) teda hlavně ten konec byl supr =)

9 Tonks Tonks | Web | 17. listopadu 2008 v 14:39 | Reagovat

na teba dosť nezvyčajne krátka kapitola :D ale dobrá... koniec bol bohovský a netrpezlivo čakám na pokračovanie... :D ide na ples so siriom... tramtará :DDD

10 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 17. listopadu 2008 v 18:40 | Reagovat

že na dvě věci? a jak jsi na to přišla? Vždyť je to dobrý a ten konec dokonce skvělý:D

11 Pěťulďas Pěťulďas | 17. listopadu 2008 v 19:46 | Reagovat

jé ten konec je úplně bombastickej :?

12 Lili Lili | Web | 19. listopadu 2008 v 18:03 | Reagovat

sewas máš záujem stať sa královnou Fantázie?Ak áno tak neváhaj a prihlás sa do súťaže na mojom blogu.Tam nájdeš viac informácií.Myslím , že máš velkú šancu tak ju nepremárni.

13 Dromedka Dromedka | Web | 21. listopadu 2008 v 11:39 | Reagovat

Ty jo, asi vím, jak na tom časově jsi, nejsem na tom totiž o nic líp... ale tobě to zřejmě vyhovuje, prtože tohle bylo úžasný a už se neskutečně těším na chvíli, až tě přeskočí múza a ty napíšeš ještě něco lepšího jak toto... :)

14 wisty wisty | E-mail | Web | 21. listopadu 2008 v 12:35 | Reagovat

teda, já se na to tak těšila:) je to úúžasný:)

15 vladka vladka | Web | 24. listopadu 2008 v 13:21 | Reagovat

fajne    fajne

16 Hannah x) Hannah x) | Web | 26. srpna 2009 v 23:12 | Reagovat

Už se těším na ples... :) Nádherná kapitola!

17 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 1. listopadu 2009 v 1:55 | Reagovat

no good toto xD a upa MASTNEEEE XD jo, ti to rozjedou xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama