7.kapitola- Pravý hák Candy Parkerové

1. listopadu 2008 v 18:07 | annetta |  pod květy slunečnic
Tak jo, konečně je to tady. Není to nic moc ale snad se to zas časem zlepší. tahle kapča je taková o ničem ale příští už by měla rozsekávací=)
užijte si to a zanechte koment
dík
vaše Anet

Pravý hák Candy Parkerové

Ťuk, ťuk, ťuk...ááá, do prčic. Vždyť sem si teď lehla...to mám už vstávat? Dejte mi s tím pokoj.

Zavrtala sem se hluboko do postele a přetáhla si polštář přes hlavu. Tady už se člověk ani v klídku nevyspí...ťuk, ťuk, ťuk...tak jo, fajn, ukecali ste mě.

"Vždyť už lezu..." zahuhlala sem.

Bylo už opravdu ráno. Venku bylo pěkně ošklivo. To hned člověku zpříjemní den. Slyšela sem Brownovou a Evansovou jak něco řeší, nejspíš nejlepší dnešní make-up. Pomoc!

Ťukání se ozvalo znovu. Byla to sovička, klepala na okno a něco nesla. Pustila jsem ji dovnitř a spolu se zatřepáním křídel přinesla i dost ledový vítr. Dneska bude kosa.

"Sakra zavři to Parkerová!" zařvala Brownová.

"Také ti přeji krásné ráno Jordin." zašvitořila jsem.

Sovička seděla na mé posteli a spokojeně houkala. V zobáku držela ruličku pergamenu a v pařátech nádhernou slunečnici. Z ledového a nudného ráno bylo najednou ráno neobyčejné.

Opatrně jsem si od ní vzala jak dopis tak kytku a sova spokojeně vyletěla z okna které jsem jí otevřela. Další nadávky od těch dvou...hm...chytrých slečen...jsem ignorovala. Slunečnice byla nádherná, je to moje nejoblíbenější kytka. Nechápu jak jí mohl sehnat v tomhle ročním období.

Jo, věděla sem od koho je ještě dřív než sem otevřela dopis. A nemýlila sem se. Siriusův hrozný škrabopis bych poznala mezi tisíci, stejně jako Remusovi úhledné kličky a Jimmyho neuvěřitelné klikyháky.

Dobré ráno Cukrátko.

Doufám že si se krásně vyspala, budu čekat dole pod schody.

Bylo to krátké a stručné ale mě to stačilo k vykouzlení úsměvu od ucha k uchu a k pitomému prozpěvování když sem se oblíkala takže Brownová s Evansovou mě teď maj za ještě většího exota než doopravdy sem.

"Zbláznila ses Parkerová?" zeptala se mě jedovatě Evanska. Ani se jí nedivim, stála sem totiž před zrcadlem. To já většinou nedělám. Sakra...asi bych si to měla ještě nechat projít hlavou, začínám z toho magořit a to spolu chodíme sotva pár hodin.

"Ne, je mi fajn ale dík že se staráš." poslala sem jim vzdušný polibek a vytančila ze dveří. Ze schodů sem skoro běžela. Byl tam, stál sám a když mě uviděl nádherně se usmál. Usmála sem se taky, opravdu tu byl a čekal jenom na mě!

Pak mě ale zachvátila panika. Co teď? Mám mu dát pusu, obejmout ho nebo jenom říct ahoj....sakra, proč se ve škole neučí jak se máme zdravit s novým klukem kterej je ještě ke všemu jeden z vašich nejlepších přátel?

Sirius to ale vyřešil za mě. Když sem došla až k němu opět se tak krásně usmál a jemně mě políbil. "Ahoj Cukrátko..."

"Ahoj..." rozesmál se a já taky. Tohle byla tak praštěná situace. Kdyby mi někdy v minulých letech řekl že se tohle jednou stane poslala bych ho k Mungovi na oddělení pro trvale postižené. Tohle by mě prostě ani ve snu nenapadlo.

"Jak ses vyspala?" zeptal se když sme si sedli na pohovku u krbu. Na Pobertovskou pohovku. Nikdo se neodvážil na ní třeba jen podívat, ta byla naše i když sme ve společence nebyli. Jo, to je to pobertovské kouzlo...

"Mám pocit že sem spala jenom pár minut..." jako na důkaz se mi podařilo zívnout."Ke máš kluky?"

"Znáš je...je ještě docela brzo takže se teprv oblíkaj. Vytáhl sem tě dřív protože jak je znám, nedaj nám pokoj. Dvanácterák se bude celej den přihlouple tlemit a mít svý chytrý narážky a Remus se bude tvářit tím svým typickým 'ježiš děti moje to ste mi udělali radost...ale já to stejně celou dobu věděl..' bude to krušný"

"Takžes jim to pověděl?"

"Jo, čekali na mě včera večer až se vrátim a řek sem si že čím dřív tím líp. James nejdřív jenom seděl a koukal a pak se začal děsně smát a skákat a řval: To je hustý. No a Remus, klasika. Jak to věděl a jak je rád a že budeme skvělej pár a já nevim co všechno."

"A Péťa?"

"Jo, tak ten usnul."

"Klasika." rozesmála sem se. Společenka se začala pomalu zaplňovat. Zatím na nás nikdo divně nekoukal. To že spolu Parkerová a Black sedí sami je naprosto normální.

"Takže...kluci to vědí a vypadaj v pohodě takže nám nestojí nic v cestě." usmál se

"Ne tak docela....nezapomeň že oficiálně chodíš s Jordin Brownovou..."

"A no jo...to se vyřeší. Bude to hračka." jako na zavolanou se mé dvě spolubydlící objevily na schodech. Siri mi dal pusu a na tvář a zvedl se. Já si taky stoupla, jak znám Brownovou, bude to hustý.

"Siriuskůůů!!!" vypískla nadšeně a vrhla se mu do náruče. Nejdřív mě to naštvalo ale Sirius jí hned odstrčil.

"Co se děje miláčku?" zašvitořila. Byla zmatená.

"Víš Jordin...trochu sem přemýšlel..." Sirius a přemýšlet? Haha "A tak mě napadlo...tohle nebude fungovat Jordin. Měli bysme se rozejít."

"Ty..ty se se mnou chceš rozejít?"

"Jo, přesně tak..."

"To...to nemyslíš vážně?!?" tak tohle nebude hračka. Sirius po mě hodil omluvnej pohled. Taky mu to došlo. Brownové to ale neušlo.

"To je kvůli ní že jo!" zaječela a ukázala na mě prstem. ou...sklonila sem hlavu a radši se znova zavrtala do křesla. Nemůžu zmizet? Prosím! Všichni na mě koukali.

"Candy do toho netahej ano."

"Jo, jde tu o ní!"

"Ne jde jen o mě."

"Ale je to kvůli ní! Kvůli tý...tý chudince! copak si slepej Siriusku? Ona není holka pro tebe." zavřela sem oči. Tak to zabolí. Sirius mě ale nedal.

"Takhle o ní nemluv. Vůbec jí neznáš! Aspoň to není hysterka jako ty."

"Ty...ty...tohle ti neodpustim! Nemyslete si že to nechám jen tak!" zaječela a pak vyletěla ze společenky. Evanska chvíli nevěděla jestli má svou nepříčetnou kamarádku následovat ale nakonec po mě hodila moc milej pohled a vyběhla za ní.

Siri se omluvně usmál a došel ke mně. "V pohodě? Neber jí vážně, je to pitomá husa..."

"Já vim že jo. A já to věděla dřív než ty." jo, věděla sem že bych neměla tu krávu poslouchat ale v jednom měla pravdu. Všechny Siriusovi holky byly hubený, prsatý a dlouhonohý a většinou bloncky. Každopádně každá byla krásná nebo lépeji řečeno měla dobře vyvinuté určité části těla. Já byla naprosto normální holka. Nezapadala sem do jeho měřítek.

"No páni, to je ale hysterická nána..." zasmál se Jimmy. Očividně s klukama stihli i tohle představení.

"Jo ale teď už bude klid." usmál se Sirius a vzal mě za ruku.

"Ou jé, hrdličky..."

"Ty si dej pohov Jamie. Kdepak máš Jasmin?" zeptala sem se.

"Víš, rozhodl sem se že nejlepší bude trávit s vámi více času. No jenom se na to podívej, chvíli vás nehlídám a co se nestane. Tichošlápek se nám až moc pokamarádí s Candy a když vás zase trochu neohlídám může se stát že nám začne chodit Remus s Červíčkem a to už bych asi nevydejchal..." zatímco já a Sirius sme se smáli, Remus naštvaně brblal.

Na snídani jsme došli ve velmi dobré náladě. Remus se pořád zlobil čímž nás rozesmíval pořád víc a víc. Evanska a Brownová seděli až uplně na konci stolu. My se posadili uprostřed jako vždy. Také pobertovská čili nedotknutelná místa. Ta nejlepší samozřejmě.

Obě na nás naštvaně koukali a když se k nám přidala nadšená Jasmin a vrhla se na Jimmyho radši se odvrátil. Nejdřív mi bylo Brownové líto, když se s vámi rozejde kluk není to nic pěknýho a ještě k tomu když je ten kluk Sirius...on totiž většinou není zrovna jemný. Dneska to bylo vlastně docela dobrý. Jindy by řek jen něco jako- Sorry kotě ale už mě nebavíš. Potom co na mě ale byla tak milá a když sem viděla její vražednej výraz rychle mě lítost přešla. Nevypadala totiž nějak zhrzeně nebo nešťastně, spíš hodně naštvaně. Jestli se zejtra probudim s fialovou hlavou, víme kdo to byl.

Když jsme procházeli školou k učebně formulí , poznala sem že se ranní hádka už rozšířila. Některé slečny na mě koukaly dost naštvaně. Nikdy mě neměli moc v lásce, jako nejlepší kamarádka a člen pobertovské party sem pro ně byla zdánlivě velkou konkurencí. Nemyslím si že věřili že by se mnou chtěl James nebo Sirius chodit ale báli se toho že na mě mám třeba moc velký vliv. Což je vlastně pravda, byla sem to tak trochu já kdo dal Jas a Jimmyho dohromady. Ne že bych toho teď nelitovala, Jasmin mi leze krkem.

Před učebnou už bylo dost lidí. James se Siriusem si museli dojít pro úkol a tak nás na chvíli opustili. Toho hned využila Jordin.

"Připadáš si teď dobře viď. Žes mě porazila." zasyčela naštvaně.

"Bože Brownová, chováš se jak malý děcko." upoutali sme pozornost všech.

"To teda ne. Co si s ním udělala? Nejsi holka pro něj to vidí každej. Taková malá chudinka."

"Radši mlč zlato. Možná sem chudinka ale furt lepší než namyšlená koza."

"Dej si pozor na jazyk, myslíš si že taková nula jako ty mě může porazit? Ne Parkerová, nemysli si že to takhle nechám. Zničím tě, to ti slibuju. Tebe i tu tvou pitomou rodinu plnou chudáků a ubožáků a..."

Zbytek nedopověděla protože sem jí jednu vrazila. Pár lidí vykřiklo a Siri s Jimmym se taky přihnali.

"Co se to tu děje?" zeptal se vyděšeně James

"Ta čubka uráží mojí rodinu. Tak poznala pravý hák Candy Parkerové. Jason mě to učil asi rok tak sem to aspoň uplatnila..." byla sem na sebe docela hrdá. Ale ruka mě pěkně bolela. Seš taky pitomá Candy viď. Zastrčit palec, vzpomínáš?
Jo to je ono. Blbej palec.

"Co se to tu děje?" to byl pisklavej hlas Kratiknota. No sakra. Včera sem měla jeden trest a dneska bude další.

"Parkerová dala Jordin pěstí." začala hned žalovat Evanska. Bomba.

"Slečno Parkerová!"

"To není pravda." vyhrkl najednou Sirius."Brownová spadla a chce to hodit na Candy aby nikdo nevěděl že je takový střevo."

"To je lež" vykřikla Jordin a držela si nos ze kterýho jí tekla krev.

"Ale jo...spadla, já to viděl." přidal se James. I Remus začal kejvat a Petr taky, ten ostatně dělá vždycky to co my.

Kratiknot se rozhlídl po ostatních. Nejspíš chtěl svědectví někoho nezaujatého. Pár Havraspárských potvrdilo naší teorii a ostatní se k nim přidali. Páni, asi chci bejt pobertou do konce života. Usmála sem se na svého zachránce a dala mu pusu na tvář.

Kratiknot tomu asi moc nevěřil ale i v Bradavicích platí že bez důkazů není obvinění. Brownová po mě hodila poslední vražedný pohled a pak se skuhránim a slzama vystřelila na ošetřovnu.

Vešla sem se Siriusem ruku v ruce do učebny. Ty lidi kecali jenom proto že sme to byli my? Nebo proč? Nic sem nechápala ale bylo to fuk. Byla sem šťastná.

"To víš, jméno Poberta má prostě svůj zvuk..." zasmál se Siri a znovu mě políbil.

Ano, jméno Poberta mělo tenkrát svůj zvuk. Každý nám ležel u nohou a netroufl si na nás. Byli jsme nezranitelní, obletovaní a všemi oblíbení. Školní elita, ano tak nám říkali. Všichni si mylseli že vlastně máme všechno, i my jsme se tím nechali zvyklat. Také jsme si mysleli že nám nic nechybí. Kdo ale mohl tušit že stačí jeden večer abychom to všechno ztratili? Kdo ale mohl tušit že všeho nejvíc si nakonec ublížíme sami navzájem?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliota Eliota | Web | 1. listopadu 2008 v 21:02 | Reagovat

Krásné! Moc se mi to líbilo! :) A už se těším na další kapitolu. :) :)

2 Pěťulďas Pěťulďas | 1. listopadu 2008 v 21:07 | Reagovat

to jsem zvědavá co na ni ta Jordin vymyslí, jinak super kapitolka... moc se ti to povedlo

3 Nessa Nessa | Web | 1. listopadu 2008 v 21:50 | Reagovat

Tak tohle byla naprosto suprová kapitola =) Jsem ráda, že jsem si od tebe mohla přečíst zase něco veselého, co mě spolehlivě rozesměje. třeba tahle věta, nebo věty.. - Dvanácterák se bude celej den přihlouple tlemit a mít svý chytrý narážky a Remus se bude tvářit tím svým typickým 'ježiš děti moje to ste mi udělali radost...ale já to stejně celou dobu věděl..' - mě totálně dostaly, chlámala jsem se další dva odstavce.. A tohle - "To není pravda." vyhrkl najednou Sirius."Brownová spadla a chce to hodit na Candy aby nikdo nevěděl že je takový střevo." - bylo taky super. Prostě skvělá kapitola, jsem ráda, že k téhle povídce něco přibylo.. No ten konec ten optimistický ráz trochu pokazil, až se bojím, za jak dlouho a co se stane.. fakt krásná kapitola , ostatně jako vždycky =)

4 Lia Lia | 1. listopadu 2008 v 22:12 | Reagovat

uha..peke..ako.ale tie tvoje konce..ako nieco naznacujes..no som zvedava..

5 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 2. listopadu 2008 v 0:04 | Reagovat

Kdybych měla nějaké prapory, tak je jdu vyvěsit! Další pokráčko!!! Hurá! A jako vždycky jsem se moc dobře bavila...teda až na ten konec, tam tuším něco hodně tragického...mno, ale nechám se překvapit:)

6 wisty wisty | E-mail | Web | 2. listopadu 2008 v 13:27 | Reagovat

krásná kapča, sem ráda, že konečně něco přibylo:)

7 Selene Selene | Web | 3. listopadu 2008 v 17:39 | Reagovat

bomba

8 Tonks Tonks | Web | 4. listopadu 2008 v 19:02 | Reagovat

tak remus bol úžasný, tak ako celá kapitolka :DDD chytala som záchvaty smiechu a nie a nie to prejsť... :D niežeby mi to vadilo, proste nádherná kapča ;)

9 vladka vladka | Web | 7. listopadu 2008 v 10:10 | Reagovat

ahoj nespriatelis ak ano tak pls odpis na moj blog

10 Dromedka Dromedka | Web | 8. listopadu 2008 v 0:24 | Reagovat

Aaaach, :) Zase jedna návštěva a zase o trochu zlepšená (nebo zhoršená??) nálada... úžasná kapitolka a už se moc těším na tu další, kdy se konečně všechno vyjasní

11 VG VG | 10. listopadu 2008 v 16:56 | Reagovat

Ahoj je to skvělé kdy budou další kapitolk??

12 Don Don | 3. prosince 2008 v 16:41 | Reagovat

nádherná povídka

13 Hannah x) Hannah x) | Web | 7. února 2009 v 13:37 | Reagovat

Proooč, ty na mě tím odstavcem hodíš vždy takovou depku. Ach jo, nic méně kapitola nádherná. :)

14 Smithf660 Smithf660 | E-mail | Web | 28. května 2014 v 4:27 | Reagovat

you have a terrific blog here! would you like to make some invite posts on my weblog? kdfbddgdgdebddcc

15 Pharmd14 Pharmd14 | E-mail | Web | 29. května 2014 v 0:28 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://apeyixo2.com/ysyaoys/1.html">cheap goods</a>

16 Pharmb966 Pharmb966 | E-mail | Web | 29. května 2014 v 0:30 | Reagovat

Very nice site!

17 Pharmc107 Pharmc107 | E-mail | Web | 30. května 2014 v 8:06 | Reagovat

Very nice site! cheap goods http://ypxaieo2.com/rrqsrro/4.html

18 cialis cialis | E-mail | Web | 1. června 2014 v 14:35 | Reagovat

Hello!

19 Smithf575 Smithf575 | E-mail | Web | 10. července 2014 v 9:01 | Reagovat

hi!,I love your writing so much! share we communicate more approximately your post on AOL? I need an expert in this space to resolve my problem. Maybe that's you! Looking forward to peer you. fdbeafekgbdcdgad

20 cialis cialis | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 7:58 | Reagovat

I think this is one of the most important info for me. And i am glad reading your article. But wanna remark on few general things, The web site style is ideal, the articles is really excellent  D. Good job, cheers

21 viagra_pills viagra_pills | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 10:49 | Reagovat

Im genuinely enjoying the style and layout of one's website. Its a very uncomplicated on the eyes which makes it a great deal much more enjoyable for me to come here and pay a visit to far more typically. Did you hire out a designer to make your theme? Excellent perform!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama