2.kapitola- Plesová sezona začíná! 1/2

25. května 2009 v 21:22 | annetta |  In the shadow of a sunset
Tak konečně je to tady, další kapitola. Moc se omlouvám že to trvalo tak dlouho. K Angels mám napsanejch asi 8 nebo 9 stránek a nejsem schopná to prostě nějak zakončit, potřebuju múzu a to nutně.

Zatím tady máte teda Sunset, myslím že je to docela ucházející a výjimečně jsem spokojená=D

užijte si to a nechte koment, díky



Plesová sezona začíná!


Plesová sezona začíná!

A je to tady moji miláčkové, konečně se přiblížil jeden z nejdůležitějších a nejočekávanějších večerů letošního roku. Večer kdy se dámy mohou obléknout do zářivých šatů od předních módních návrhářů a stát se princeznami. Večer kdy se pánové mohou cítit jako králové z obálek sportovních časopisů. Poslední zářijový den totiž pro všechny obyvatele naše krásného hradu znamená začátek plesové sezony a jak každý ví, tady se to bere velmi vážně. Profesor Křiklan, který tento večírek koná už po patnácté v řadě, je však velmi vybíravý. Kdo budou letošní vyvolení? Komu se dostane té cti obdržet vlastnoručně psanou pozvánku na nejzářivější večer všech večerů?
Je mi líto drahouškové, ale pokud svou pozvánku právě teď nedržíte v ruce, přestaňte doufat. Všechny už byly rozeslány a doručeny svým majitelům a já těmto šťastným skutečně gratuluji. Ale neklesejte na mysli. Každý z hostů má mít svůj doprovod, takže moje milé dámy, neschovávejte své šaty do skříní, stačí pár krásných úsměvů a váš sen se může stát skutečností.

A pokud neuspějete? Nezoufejte ani teď, nic není tak úplně ztraceno. Pořád jsem tady já, se svou pozvánkou, ostrým perem a otevřenýma očima. Mně nic neuteče a můžete se spolehnout, všechno vám pak povím...

xxx

Vaše A.

* * *

Naposledy jsem shlédla svůj odraz v zrcadle. Bylo to dokanelé. Jak jinak. Dlouhé černé vlasy jsem nechala volně splývat, na nohy stříbrné botky na vysokém podpatku a na sebe krásné zelené šaty, které mi ladily k očím. Samozřejmě dostatečně uplé a s přiměřeným výstřihem. Vypadala jsem úžasně. Jako vždy. Do kabelky jsem si nezapomněla přidat i blok a brk a pak jsem pomalu vyrazila dolů do společenky.

Regulus seděl v křesle u krbu a pozoroval mě.

"Sluší ti to. Myslím že neodolá."

"Jistě že neodolá...tak je v plánu. A já jedu vždycky podle plánu."

"To vím. Proto jsem se taky domluvil s tebou."

"Čekáš tady na April?" zeptala jsem se ho s pozvednutým obočím.

"Ano? Je to problém?" ozval se útočně.

"Ale ne. April je....řekněme že je milá. Ale to je asi tak všechno. Co ti řekli rodiče na to s kým chodíš?"

"No...oni to tak úplně nevědí..."

"Ale...synáček lže mamince...no tak si dej dobrý pozor ať se to nedoví. Jak znám Eleonor, nebude nadšená z toho, že její syn chodí s chudou holkou..."

"Jak by se to dozvěděla? Proč by jí to měl někdo říkat?"

"Tady jsi ve Zmijozelu zlato. A my nepotřebujeme důvod..."


* * *

Hudba hlasitě hrála a večírek byl v plném proudu. Seděla jsem v rohu, srkala Chardonnay a bedlivě se rozhlížela kolem. Vím o co lidé stojí, co si chtějí zítra přečíst v mém článku. Chtějí slyšet co měl kdo na sobě, kdo s kým přišel a hlavně s kým se vytratil, chtějí drby, skandály...tohle je totiž striktně VIP party a oni chtějí slyšet všechno, každý ponižující detail. Říkáte si možná, že je to divné, že ve školách to takhle nechodí, že tam elity neexistují. Ale existují. Je to všude, všude je společnost rozdělená do určitých tříd a ti ze spodu by dali cokoliv dostat se mezi nás. Mezi elitu. Aniž by věděli že se tak vlastně řítí do pekel.

Robin Appelwoodová letos skutečně šáhla vedle, šaty co měla na sobě byly hrozivé...a to nemluvím o doprovodu. Tim Nelson je od toho skandálu loni na podzim rozhodně odepsaná osobnost. Divím se jí že se s ním zahazuje. Ale možná to bude složitější...kdo ví co jí Tim nabídl za to, že mu pomůže získat ztracenou slávu...ale zbytečná snaha chlapče. Vytáhla jsem blok a ke jménu Appelwoodová a Nelson jsem dopsala jen jediné slovo-zničit. Přijde vám to hnusné? Možná. Ale já jen dávám lidem to co chtějí. Ti ze spodu mě za to milují a ti z hora se mě bojí. A to je velká výhoda.

Viděla jsem Bellu, byla sama jak je jejím zvykem. Na většinu večírků chodí bez doprovodu, aby si mohla nabalit nějakého pěkného, sexy a pokud to jde tak taky bohatého chlápka a mohla si pořádně užít. Tohle je taky její největší tajemství. Z našeho loňského výletu na Silvestra. Celá naše Zmijozelská elita jsme vyrazili do Vegas. Samozřejmě bez rodičů. Divíte se? To že jsme čarodějové neznamená že si nechcem užít. A můžu vás ujistit že někteří si tam užívali víc, než bylo nutné. Kdyby se to všechno provalilo....wow. Myslím že by nás většinu vydědili...

Také jsem viděla Luciuse s Cissou. Musela jsem se pousmát. Má pomsta bude sladká. Velmi, velmi sladká. Viděla jsem i Pottera s jeho zrzavou láskou, vedle nich seděl ten jejich melancholický vlček. Nejspíš si myslí, že to nikdo neví, ale to se šeredně plete. Hodněkrát jsem byla v pokušení napsat o tom do svého sloupku, ale zas taková mrcha nejsem. Nebo spíš řekněme, že neudělal nic, čím by mě k tomu donutil.

A pak jsem konečně uviděla i jeho. Stál u stolku s občerstvením a okolo pasu mu doslova visela nějaká blonďatá holka a dost nepokrytě se rozhlížela kolem jestli každý vidí, s kým tu je. No děvče, užij si to. Na dnešní večer bude tvůj černovlasý bůh jen můj.

Dopila jsem zbytek vína a pomalu se zvedla. Parket nebyl ještě úplně plný, ale je to jen otázka času. Křikla už měl připito, jak je jeho zvykem a spokojeně halekal na své hosty. Když jsem viděla že míří ke mně, prodrala jsem se houfem tanečníků a obešla stůl s nápoji druhou stranou. Křiklan má pro mě jistou slabost a rozhodně nechci trávit večer klábosením s ním.

Blondýnka už nevisela Blackovi okolo pasu, ale něčemu se hlasitě smála. Sirius vypadal že jí upřímně ignoruje. Stáli u pultu s vínem a šampaňským a tak jsem zamířila k nim.

"Omlouvám se ruším vaši očividně zamilovanou a harmonickou chvilku, ale ráda bych si dala něco k pití."

"Ale podívejme se. Malá Claermontová...vyrostla jsi nám."

"Je milé že sis všiml Blacku. Skutečně už nejem malá. A to dost dlouho."

"Pořád stejně drzá. Jako když nám bylo osm."

"Pořád stejný vkus. Jako už sedm let co jsme tady. A naše dětství mi raději nepřipomínej. Lepší aby o tom nikdo nevěděl. Ale řekni mi, tvá rozkošná slečna...jakpak se jmenuje? Ať mám zítra o čem psát."

"Wow, budeš psát o mně?"

"Ač to nechápu, je o tebe velký zájem Blacku...mě osobně nebaví o tobě psát. Je to stále to samé."

"Stále to samé?" zamračil se

"Jo, začíná to být trochu nude zlato. Neměl bys něco, čím to okořenit?"

"Fajn...co takhle dát si skleničku a pak si zatancovat? Můžeme probrat nějaké novinky..."

"Máš tu doprovod...to není moc slušné." usmála jsem se na něj.

"Máš pravdu...Hm...Jane?"

"Jsem Jill..." zakňučela naštvaně blondýnka.

"To je fuk. Je konec."

"To je drsné Blacku..." usmála jsem se.

"Jsi Zmijozel, nedělej že ti to vadí."

"To jsem neřekla."

* * *
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 vladka vladka | Web | 26. května 2009 v 8:12 | Reagovat

wauuuuuuuuuuuuuuuuuu
krasa

2 Hannah x) Hannah x) | Web | 19. října 2009 v 22:08 | Reagovat

Nádhera!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama