25.kapitola- Vánoce podle Angely 1/2

17. června 2009 v 18:28 | annetta |  angels never cry
Hurá!!! Ať zazní famfáry a opěvné písně! Je tu kapitolka k Angels!!!xD

Nakonec má 'jenom' necelých 8 stran a je to většinou jeden dlouhej dialog...tak snad se bude líbit=)

Nechte koment a příjemné počteníčkoxD





Vánoce podle Angely

Hupsla jsem do křesla u krbu, dala nohy do tureckýho sedu a zavřela oči. Nádech…výdech…jenom se uklidnit.

"Ehm…Angie? Co to děláš?" podle hlasu sem poznala Rema.

"Medituju."

"Medituješ?" zeptal se nevěřícně.

"Jo, takže neruš. Musim si srovnat čakry a hodit se do klidu."

"Ou..aha."

"Jéé Angie! Co to děláš?!"

"Ona medituje Lily. Rovná si čakry nebo co. Tak máme bejt ticho." Zašeptal Remus na dost hlasitou Lilinku která se k nám přihnala z pokoje.

"Proč proboha medituješ?" rezignovaně sem vydechla a otevřela oči.

"Protože sou Vánoce..."

"A to je přeci super, nebo ne?"

"Je to úžasný, miluju Vánoce. Ale jsou to rodinné svátky a tím pádem můj otec cítí povinnost mi napsat. Což jinak dělá jenom dvakrát do roka. Nebo když mě chce seřvat. A tenhle dopis je určitě od něho. A proto se snažim psychicky uvolnit a medituju protože tohle jsou nejspíš ty poslední Vánoce o kterých mi píše a nejspíš to bude docela bomba."

"Tak víš co, já ti to přečtu."

"Ok, to je lepší. Já bych ho po pár řádkách asi stejně roztrhala." podala sem jí malou obálku s naším rodovým erbem a čekal co z ní vyleze. Naši staří dobří Poberti taky přišli blíž aby jim nic neuteklo.

"Takže..." nadechla se Lil "Milá dcero, v první řadě ti chci popřát Veselé Vánoce a doufám že se ti daří dobře..."

Hrozně sem se rozesmála až mě to málem shodilo ze židle. Lily i Poberti se na mě podívali. Lil ublíženě, oni překvapeně.

"Jé, promiň. To nebyl vtip?" otázala sem se.

"Ne, tady to píše...vidíš?"

"Ou...já myslela že si děláš srandu...no, pokračuj."

"Tak...doufám že se ti daří dobře a že už jsi konečně přehodnotila své názory. Já i Clementine bychom byli velice rádi, kdybys trávila letošní Vánoce s námi a na oslavu Silvestra nás doprovodila na bál, pořádaný panem Malfoyem...jsem si jist že by to byli příjemně strávené rodinné svátky.
S pozdravem tvůj otec...teď je tady spousta jmen a titulů a já nevim čeho."

"Počkej...to je všechno?"

"Jo...asi jo. Proč?"

"Žádný- koukej naklusat ty malá potvoro ať tě můžu pořádně zmlátit, vylejt si na tobě svý komplexy a pak tě zasnoubit s jednim vypatlanym idiotem?"

"Hm...ne."

"Wow...to je...wow..."

"Tos čekala že bude tak hnusnej?"

"Možná...já ani nevim. Každopádně to tam svým způsobem je. Příjemně strávené svátky s rodinou je spousta křiku, mlácení a cruciatusů...je magor jestli si myslí že přijedu."

"Navíc stejně nemůžeš..."

"Ne?" že bych zas na něco zapomněla?

"Ne. Jedeš na svátky k nám. To sem ti ještě neříkala?"

"Ne, ještě ne."

"Aha...a já se divila proč nemáš zabaleno..." podrbala se na hlavě.

"Počkej, to myslíš vážně?"

"Jistě. Snad si nemyslíš že budu trávit další dny s Petunií a Vernonkem sama? Počkej až uviděj Artura. Počkej až uviděj tebe! Zblázněj se. Celou dobu si myslej že čarodějové sou magoři. A teď nakráčíš ty!!! jé já se těším! Navíc naši sou na tě hrozně zvědavý."

"Ale odjíždí se už zejtra..."

"Tak to padej balit zlato..."

"Doprčic!"


* * *


"Co to vlastně vaříme?" zeptala sem se Lily. Teda, vařila spíš ona a já pomáhala. Tak fajn, spíš sem se jenom koukala.

Byly jsme v obrovský kuchyni paní Malcolmové. To je Liliina tetička. Moc milá a fajn paní která se v listopadu se svým mužem a 9-ti letým synem přestěhovala do velikého nového domu na venkově a pozvala svou sestru, čili Liliinu mamku, a taky celou její rodinku i se mnou a Vernonem a Artiem na Vánoce k sobě domů.

A bylo to naprosto úžasný. Celá Liliina rodina je úžasná. Až na Petunii samozřejmě ale každé pravidlo má výjimku. Všichni na mě byli moc hodní a pořád mi říkali drahoušku a Liliin táta byl ze všech nejlepší. Byla s nim ohromná sranda. Ale o tom až jindy.

Dneska je 23.prosince a paní Malcolmová, teda vlastně Rose, pozvala na večeři sousedy. Prý jde o zlepšení přátelských vztahů mezi sousedy. Mně to teda vůbec nevadí, aspoň bude sranda. Prý mají dva syny v našem věku. To se mi líbí. A navíc Lily konečně dovařila takže máme klid.

"Děkuju vám drahouškové, já už to tady dodělám." usmála se na nás Rose. Vyběhly jsme s Lil do naše pokoje a začaly se převlíkat. Natáhla jsem si džíny, krásně fialový triko.

"Počkej, nechceš si brát tu santovskou čepici, že ne..."

"Má i rolničku..." zakňučela sem ublíženě

"Jsi ztracená." zavrtěla rezignovaně hlavou. Jen sem se usmála a hodila pár pamlsků Artiemu.

"Nechceš si rozbalit jeden ze spousty dárků co pro tebe mám?" zeptala sem se jí s nadějí.

"Ne. Musíme počkat až na zítra."

"Děvčata, můžete jít otevřít?!" volala na nás Beth, Liliina mamka.

"Jasně mami!" zařvala Lily. Vydala se první a já zvonila pomalu za ní.

"Myslíš že budou hezký?" zeptala se mě když jsme stály před hlavními dveřmi.

"To nevim ale brzo uvidíme." mrkla sem na ní a otevřela dveře.

Drobounká černovlasá paní se na mě přívětivě usmála a podala mi ruku."Ahoj drahoušku. Já jsem Nina Potterová, moc mě těší."

"ÁÁÁ!!!!" zařvala Lily a přímo mě do ucha. "Ne, ne, ne, ne a ne! To není možný!!! Zabijte mě!!!" zařvala znovu a vyřítila se nahoru do pokoje.

"Co...co se jí stalo?" zeptala se mě překvapená paní Potterová.

"Ale to nic...jen právě zjistila že život není fér..."

"Co se to tu děje?" to přišel zbytek Liliiny rodiny.

"Wotersnová?" vyjekl překvapeně Potter a za ním se ukázala hlava jeho nejlepšího kamaráda. Sakra, dva synové v našem věku. Zabijte mě taky!!!

* * *

"Lily! No tak Lily, nedělej scény a pojď ven!" tloukl asi o 5 minut později Tom(její táta) na dveře našeho pokoje. Potter všem rychle vysvětlil v čem bude asi problém a teď všichni stáli na schodech a čekali až Lil vyleze.

"Nikam nejdu!" ozvalo se zevnitř.

"No tak Lily, otevři ty pitomý dveře!" zabušila sem na ně i já.

"Ne! Nedostaneš mě ven ani za nic!"

"Já nechci aby si šla ven! Já chci dovnitř!!"

"Ale klid Wotersnová. My tě neukousnem..."zasmál se Black.

"Jasně..." usmála sem se na něj trpělivě "OKAMŽITĚ MĚ PUSŤ DOVNITŘ!"

"Tak fajn, na tři ano. Raz, dva..."

"ÁÁÁ!!! jauvajs! Sakra Lil řekla si na tři! To byli teprv dvě!" zanaříkala sem a mnula si bolavou nohu.

"Jo, jenže na tři to čekali taky oni víš." usmála se na mě vítězně a zamkla dveře.

"Tak holky neblbněte..." ozvalo se z chodby.

"Co budeme dělat?" podívala se na mě Lily zoufale.

"Proč koukáš vždycky na mě?"

"Protože máš vždycky plán!"

"Tak fajn...počkej...tak třeba....no jasně! Utečeme oknem! Já vim, je to nepraktický protože v zimě se blbě utíká, já zásadně utíkala jenom v létě ale pude to."

"Tys utíkala z domova?"

"Jasně, kdo by neutíkal když otec je kretén. Hele, je to lehký. Vemem jen to nejnutnější abychom byly rychlý, sednem na nejbližší letadlo do New Orleans nebo Las Vegas, necháme si obarvit vlasy, změníme jména a budem vystupovat v barech jako zpěvačky."

"Zní to líp než to co je venku." připustila po krátkém zaváhání Lily.

"Tak se mi líbíš!"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 vladka vladka | Web | 18. června 2009 v 7:52 | Reagovat

hahhaa jake superrr
neomozem
idem na dalsie

2 Hannah x) Hannah x) | Web | 27. srpna 2009 v 8:41 | Reagovat

:D A já si myslím, že je stejnak chytěj. :D Už chytám to tvé ej... :D To ze mě jen tak někdo nevymlátí... Nádherná kapitola. Aby někde nechyběl Black s Potterem. Pěkná shoda náhod.

3 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 1. listopadu 2009 v 19:57 | Reagovat

:D:D:D:D:D ja bych to tak tez udelala xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama