3.kapitola- I princezny mají špatné vlastnosti 1/2

12. října 2009 v 20:39 | annetta |  In the shadow of a sunset
Ahoj, tak tentokrát jsem tu velmi rychle...jsem na sebe patřičně hrdá!xD vy jste mi ale radost moc neudělali, čekala bych trochu víc komentářů ale co se dá dělat...snad to teď napravíte...=)

btw jestli vám bude Amber připadat jako nafoukaná a přehnaně sebevědomá mrcha-má to tak být...=) ona má totiž být naprosto dokonalá a bez sebemenších chyb...xD



I princezny mají špatné vlastnosti

Seděla jsem s Bellou u snídaně, pila svou ranní kávu bez které bych nebyla schopná absolutně ničeho a k tomu přikusovala croissant. Bylo nádherné ráno. Slunce, teplo…rozehřálo dokonce i mé zmijozelské srdce. I Bella se spokojeně usmívala. U ní to ale určitě nebylo díky slunci. Prostě si v noci pořádně užila. To je celý příběh.

"Záříš jako vánoční stromeček...předpokládám že Rudolfus ví co dělá..."

"Ou tak to rozhodně...má moc šikovný ručičky..." zakřenila se na mě.

"Dobrá, dobrá, nechci detaily!" rozesmála jsem jí.

"Každopádně i když sem byla zaměstnaná, tebe a mého bratránka jsem si všimla. Tedy, myslím že každý si vás všiml....ale předpokládám že o sobě ve svém článku nepíšeš..."

"Bylo by divný psát o sobě...a navíc není o čem. Zatím"

"Zatím? Víš Amber, nechci ti do ničeho kecat, ale myslím že tu jsou tací, kteří z toho nebudou nadšení..." hodila pohledem po Luciusovi "a jak koukám na tvé ruce, nejspíš už jste to spolu řešili..."

Přetáhla jsem si rukávy přes zápěstí na kterém se už začaly rýsovat výstavní modřiny a usmála se na ní."Já vím co dělám...vždycky vím co dělám, vzpomínáš?"

Náš rozhovor přerušil přílet sov s novinami. Má je tu objednané skoro každý. I Bella hned zvedla hlavu.

"Nepsala si tam o mě moc, že ne?"

"Nech se překvapit..." mrkla jsem na ní.

Vím že to vypadá, že jsme nejlepší kamarádky a já nevím co všechno, ale tak to není. Tak to u nás nefunguje. U nás ve Zmijozelu je to jeden za sebe a všichni proti němu. Samozřejmě, jsme si blízcí, trávíme spolu většinu času, ale to z nás ještě nedělá přátele. Jsme elita, musíme držet spolu, jedině tak jsme nejsilnější. Ale kdyby někdo něco potřeboval? To je pak smůla...nechali bysme ho v tom, ať dělá co umí. Protože pokud se o sebe nedokážeš postarat, tak k nám nepatříš.

Spokojeně jsem usrkla kávu a rozhlédla se kolem. Tyhle okamžiky miluju, celá síň zticha, každý čte a já mám dokonalý přehled o všech. Baví mě pozorovat reakce lidí. Ti rychlejší už měli skoro přečteno a síní se začal linout tichý šepot. Všichni se začali otáčet na Robin, šuškat si a prohlížet si ji. Ona jen seděla s otevřenou pusou a podle toho jak rychle jí kmitaly oči, bych řekla že to raději četla znovu.

"Wow...to je hodně dobrý Amber..." zamumlala Bella

"Díky...já vím."

"Amber!!!" zavřeštěl někdo.

"Teda...takhle hnusně vyslovuje moje jméno jenom má matka...a i ta by mohla závidět..." prohodila jsem uznale k Belle.

"To těžko. Na tvou matku nemá nikdo..."

"Jo, to je fakt..." ušklíbla jsem se.

"Amber!!!" ozvalo se opět zaječení. Povzdechla jsem si a líně zvedla hlavu.

"Ano Robin?"

"Já nejsem těhotná!" zaječela hystericky.

"A já snad tvrdím že ano?"

"No...psala...psala si to tady..." zamávala novinama, trochu nejistě a zmateně.

"Aha. Ale pokud jsem to psala do novin, musela jsem k tomu mít nějaký důvod ne? Proč jinak bych to psala? Takže z toho plyne, že nějaká pravda na tom být musí..."

"Já ale nečekám dítě!" zavřeštěla a dupla si.

"Měla by ses uklidnit zlato. Moc stresu by mohlo vyvolat potrat a jsem si sakra jistá, že na to madam Pomfreyová nemá kvalifikaci..."

"Jak můžu potratit když nejsem těhotná!"

"Ne? Drahoušku to je mi líto, vím jak ses na to miminko těšila..."

"Ááá! Ty si tak...!" dupla si a naštvaně vyletěla pryč.

"Jo, to ty hormony..." kývla jsem znalecky na Bellu. Jenom se rozesmála.


* * *

Mířila jsem spolu s Bellou, Luciusem a zbytkem naší elity na lektvary. Tenhle předmět mám ráda. Jak už jsem řekla, Křiklan má pro mě jistou slabost, navíc ať si každý říká co chce, ten chlap je Zmijozel skrz naskrz. Ve všem co dělá vidí užitek.

Před učebnou stál hlouček smějících se studentů. Vzhledem k tomu že jsem odněkud slyšela Pottera a protože Severus nás nedoprovázel, bylo mi naprosto jasné co se děje.

"Víš, někdy si říkám, že kdyby si vypral spodky, nechali by ho třeba být..." poznamenala konverzačním tónem Bella.

"Ne, mám pocit že mu častěji nadávají kvůli vlasům..."přidala se Zoe, vysoká blondýnka co bydlí na stejném pokoji a díky tomu se vlastně veze s námi. Její rodiče nejsou žádné velké ryby ale bereme ji mezi nás.

"Ať tak nebo tak, půjdu mu pomoct."

"Proč bys to proboha dělala? Ať si poradí sám..." vyvalila na mě Bella oči.

"Je mi jedno co s ním dělaj, ale potřebuju aby mi napsal úkol na lektvary..."

"Zas ho nemáš?"

"Znám lepší zábavu..." pokrčila jsem rameny a prodrala se až k Potterovi.

"Nazdar Pottere...Blacku..." kývla jsem hlavou "Co kdyby jste ho nechali být..."

"Koho? Srabuse?" zeptal se nechápavě Potter

"Néé...ty další zástupy lidí co tu visí hlavou dolů..."

"Ou...sarkasmus je ti velmi blízký ..." zasmál se Potter. Black jenom mlčel a prohlížel si mě.

Věnovala jsem jim oboum zářivý úsměv."To nejspíš ano, ale teď...byl bys tak hodný..." a ukázala jsem na Severuse.

"Ale no tak Claermontová...nedělej že ti na něm záleží..."

"K neuvěření že, ale i my máme srdce...teď ho pusť dolů..."

"Nepotřebuju od tebe pomoc!" zachrčel Snape. Obličej už měl celý rudý.

"S tím si dovolím slabě nesouhlasit. A neboj, zadarmo to nebude..." usmála jsem se i na něj. Poté jsem se otočila na Pottera a na Blacka. Nadzvedla jsem obočí...přeci mě nebudou nutit to opakovat.

"Pusť ho Dvanácteráku..." řekl po chvíli ticha Black.

"Cože?" nechápal Potter.

"Prostě ho pusť..." prohlásil a otočil se k odchodu. Ozvala se rána jak Severus spadl na zem a Potter se s docela nechápavým výrazem(pro něj tak typickým..) vydal za Blackem. Když přihlížející zjistili, že už se nebude nic dít, začali se s reptáním taky rozcházet, i já jsem se otočila. Severus něco tiše nadával.

"Máš to u mě, ať už jsi mě potřeboval nebo ne...já nezapomínám..." Jen se zamračil a něco nevybíravého zavrčel. Poslala jsem mu vzdušný polibek a se spokojeným úsměvem zamířila do třídy.

Protože Brumbál je očividně masochista a rozhodně ne génius jak všichni říkají, máme s Nebelvírem skoro všechny hodiny. Což je dost otravné a navíc i tak trochu nebezpečné, vezmeme-li v úvahu, že se v obou kolejích sešly...řekněme velmi silné a nepřehlédnutelné osobnosti. Proto už od prváku máme přesně rozdělenou třídu. Levá část je naše, pravá je jejich...a můžu vás ujistit, že nikomu nedělá problém to dodržovat.

Hodina začala a Křiklan se přivalil do třídy i se svým obvyklým úlisným úsměvem a velikým břichem narvaným v sametu. Podívaly jsme se s Bellou na sebe a obě naráz povytáhly obočí. Na tohle si nikdy nezvyknete...

"Dobré ráno vážení.." co je na něm asi dobrého..."ze všeho nejdřív bych vás poprosil o vaše domácí úkoly...pane Lupine, byl byste tak laskav a vybral je..."

Elegantně jsem zvedla ruku a nasadila zničený výraz malého štěněte.

"Ááá, slečno Claermontová...copak se děje?"

"Pane profesore, mě to tak děsně mrzí, ale víte, s tím večírkem bylo takové práce a pak článek a uzávěrka a vyvolávání fotek a to všechno, byl to prostě děsivý zmatek a já...neměla jsem prostě vůbec čas na úkoly..." pro zlepšení výsledku jsem si skousla ret a zahanbeně sklonila oči.

"Och...ale já to samozřejmě chápu. Novinařina zabere spoustu času, a vy to břímě tak statečně nesete...můžete mi ten úkol přinést zítra, samozřejmě. Nic se neděje, vůbec nic.." zavrtěl hlavou a usmál se. I já mu věnovala ten nejsladší úsměv co mám na skladu.

"Děkuji pane, já věděla že jste ten nejlepší..."

"Och, ale..." zavrtěl hlavou, ale já viděla jak jeho ego roste do stropu. Bella vedle mě vydala zvuk, který měl jistě představovat zvracení.

"Říkej si co chceš, ale funguje to geniálně.." zašeptala jsem k ní, když se Křikla otočil jinam, aby seřval toho prcka Pettigrewa a nějakou kamarádku Evansový za to, že nemají úkol. Za jejich 'ale ona ho mít nemusí' jim ještě strhl body...že prý nemají právo posuzovat jeho učební metody.

Jo, měl pravdu, je to dobré ráno...

* * *
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hannah x) Hannah x) | Web | 19. října 2009 v 22:30 | Reagovat

Je to úžasný večer, číst tvoje povídky. :)

2 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 20. listopadu 2009 v 18:01 | Reagovat

libi se mi elegantni humor a jizlivost, kterym tvoje povidka oplyva xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama